Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé se nemusí ptačí chřipky bát, uklidňuje ředitelka veterinární správy

  16:56aktualizováno  16:56
Na Chebsku začalo v souvislosti s ptačí chřipkou největší vybíjení drůbeže v republice. Ředitelka Krajské veterinární správy Karlovarského kraje Mária Slepičková ujišťuje, že obávaná nemoc není v tuzemských podmínkách prakticky přenosná na lidi.

Ředitelka Krajské veterinární správy Karlovarského kraje Mária Slepičková. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Během čtvrtka a pátku specialisté usmrtí na Chebsku přibližně 30 tisíc kachen, kuřat, brojlerů a krůt z velkochovů v Klestu a Poustce, kde se nákaza ptačí chřipky před několika dny objevila.

Jaká je nyní v dotčených velkochovech situace?
Chovatel požádal o součinnost a pomoc při likvidaci drůbeže. Na místě jsou specialisté, proškolení speciálně pro tyto případy, z řad veterinářů, hygieniků a hasičů. Tito lidé vědí, jak postupovat, ale i jak se chránit. Na farmu platí absolutní zákaz vstupu. Stávající personál je z procesu likvidace zcela vyloučen. Lidé, kteří zde v tuto chvíli pracují, využívají ochranné pomůcky a dekontaminační pásy, aby nedošlo k dalšímu šíření nákazy. Likvidace probíhá plynováním za pomoci kysličníku uhličitého. Naši odborníci dohlížejí, zda se vše děje humánním způsobem, aby nedocházelo k týrání zvířat při odchytu, přenášení i samotném usmrcování.

Co bude následovat po usmrcení zvířat?
Majitel musí prostory totálně asanovat. To znamená odstranit podestýlku a prostory včetně všech předmětů, které přišly do styku se zvířaty, důkladně desinfikovat. Teprve po uplynutí pozorovací doby, která běží 21 dnů od závěrečné desinfekce, může opět začít s chovem.

Má nárok na nějaké odškodnění?
Po ukončení všech nařízení a propočítání nákladů má chovatel nárok na kompenzaci v plném rozsahu škod. A to se týká zlikvidovaných zvířat a i následných asanačních opatření, která nebudou levná. Kompenzaci vyplácí ministerstvo zemědělství.

Hrozí v této souvislosti nějaké nebezpečí pro člověka?
Ptačí chřipka je onemocnění, které není přenosné na lidi. K přenosu by mohlo dojít za zcela specifických podmínek, například při dlouhodobém a velice úzkém kontaktu nakažené drůbeže s člověkem. To u nás však nepřichází v úvahu.

Co mají dělat drobní chovatelé v okolí, kterým na dvorku u domu běhá pár slepiček?
Zatím se chovatelé o svá zvířata bát nemusejí. Je ale třeba říct, že i v drobnochovech hrozí riziko nákazy. Proto by svoje zvířata měli nyní chovat v uzavřených prostorách. Pokud to není možné, musí alespoň zajistit, aby se k vodě a krmivu nemohli dostat volně žijící ptáci. V souvislosti s nákazou musí být nápomocni a spolupracovat s městskými a obecními úřady při přesné evidenci zvířat. Je nutné zmapovat všechny chovy drůbeže a ptactva do tří kilometrů od ohniska. V takzvaném pásmu dozoru, které je deset kilometrů od ohniska, se povinné sčítání týká velkochovů. Je také jejich povinností nahlásit veterinární správě jakýkoli větší úhyn chovaných zvířat.

Kam by měli problém hlásit?
Na krajskou veterinární správu do Chebu nebo Karlových Varů. Pokud to bude nutné, naši inspektoři vyjedou na místo a situaci zmapují. To znamená, že vyhodnotí nákazovou situaci v chovu, odeberou vzorky a doporučí další postup.

A co například chovatelé exotických ptáků?
Pokud by došlo k rozšíření nákazy - a v té souvislosti by byla nařízena likvidace ptáků i v malochovech - mají majitelé exotů a holubů možnost požádat o výjimku. Pokud splní všechna nařízení, veterináři jim ji udělí. Požádat je nutné okamžitě poté, co veterináři o likvidaci rozhodnou. Pásmo kolem zasažených farem se dotýká i ptačí rezervace u Františkových Lázní.

Budou veterináři v případě potřeby likvidovat i divoké ptáky?
Co se týče divokého ptactva, tady se nedá dělat vůbec nic. Ta situace je neřešitelná. Představte si, že máte infikované hejno a chcete je zlikvidovat odstřelem. Po prvním výstřelu se ptáci rozprchnou a nákazu roznesou do okolí. Také likvidace odchytem je problematická, navíc řada těchto zvířat je zákonem chráněná a preventivně je usmrcovat nelze. Tady si musí příroda pomoci sama.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidič čtyřkolky nezvládl zatáčku v prudkém klesání a vylítl z cesty do lesa.
Řidič na čtyřkolce havaroval bez přilby a na sjetých pneumatikách

Vrtulník letěl pro řidiče čtyřkolky, který nezvládl jízdu v lese na Chebsku. Mladý muž podle všeho podcenil bezpečnost. Jezdil bez přilby a na sjetých...  celý článek

Železnatý pramen s teplotou 11,9 stupně Celsia je nejstudenějším karlovarským...
Karlovarský Železnatý pramen znovu ožije, z pítka ale poteče pitná voda

Železnatý pramen v těsném sousedství karlovarské budovy obchodní akademie brzy znovu ožije. Z pítka, které bude ovládat fotobuňka, ovšem poteče obyčejná voda.   celý článek

(Ilustrační snímek)
Ředitelé chtějí stipendia spíš pro pilné studenty, než jen za docházku

Stipendijní program pro středoškoláky a učně z Karlovarského kraje možná čeká změna. Ředitelé chtějí u žáků podpořit spíše lepší prospěch než docházku a také...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.