Před několika lety se hodně mluvilo o tom, zda onkologii v Chebu zachovat či přestěhovat do Karlových Varů. Co bylo důvodem?
Jediný přístroj na ozařování v kraji už několik let přesluhoval. Věděli jsme, že jakmile se rozbije, pojišťovny už další péči nenasmlouvají a neproplatí. Onkologická péče v kraji zanikne. Lidé by museli jezdit do Plzně, do Chomutova nebo do Ústí nad Labem. Proto se začalo mluvit o tom, že by v Karlových Varech mohlo vzniknout komplexní onkologické centrum. To je dnes v každém kraji kromě našeho. Takové centrum má návaznost na ostatní obory, má přístrojové vybavení a může například podávat biologickou léčbu. Jenže vybudovat jej by stálo čas a peníze. Navíc Česká onkologická společnost dala najevo, že vznik dalšího centra v republice nepodpoří. Zvolila se tedy varianta, která předpokládala využití stávající chebské onkologie. S pomocí kraje zde byl vybudován nový bunkr a pořídil se nový lineární urychlovač. Jeho životnost se počítá na osm, možná deset let. Vzhledem k tomu, že už dva roky pracuje, máme před sebou nějakých šest až osm let, než bude přístroj zralý na výměnu. Do té doby bychom měli vědět, jak v krajské onkologii dál.
Pavel Krištof
|
Jaké jsou cesty?
Je tady stále tendence vybudovat oddělení v Karlových Varech, kde by byla návaznost na další obory. To ale, jak jsem už zmínil, bude vyžadovat hodně peněz a času. A také spoustu personálu, který tu není. Nebo se koupí nový přístroj do Chebu a onkologie bude fungovat jako dosud. Ale ani tady se problému s nedostatkem personálu nevyhneme. Pokud by se však měla úroveň krajské onkologické péče posunout dál, měli bychom mít v kraji ne jeden, ale dva lineární urychlovače. Proto ten vznik onkologie ve Varech určitou logiku má.
Proč potřebuje kraj dvě oddělení? Přibývá pacientů?
Přesně tak. Je to dané demograficky, lidé stárnou, dožívají se vyššího věku, tedy je víc času na to, aby se nádorové onemocnění projevilo. Je to také způsobeno nezdravým způsobem života, nezdravými stravovacími návyky i nadužíváním návykových látek. Lidé se nehýbou, všude jezdí autem, přibývá stresu. To vše má vliv. V dohledné době onkologická onemocnění v počtu úmrtí předběhnou kardiovaskulární choroby. Je to jen otázka času.
Onkologie v ChebuO to, že právě do Chebu byla soustředěna léčba zhoubných nádorů, se zasloužil Walter Alberti, který v roce 1952 radioterapeutické oddělení v chebské nemocnici založil. Tento průkopník československé radioterapie a po něm i jeho syn, primář Karel Alberti, zajistili, že známost chebského radioterapeutického oddělení přesáhla hranice tehdejšího Západočeského kraje. Dnes ve spolupráci s onkologickými ambulancemi v Sokolově a v Karlových Varech zajišťuje komplexní onkologickou péči pacientům Karlovarského a částečně i Plzeňského kraje. Po odborné linii oddělení spolupracuje s Komplexním onkologickým centrem v Plzni. |
Kromě peněz a času je tedy podmínkou dostatek personálu...
Po lidech je hlad všude. Nám chybí sestry i atestovaní lékaři. Na lékařských pozicích nyní máme dvě absolventky, které musí dozorovat atestovaný lékař, a k tomu čtyři lékaře s atestací. Naši lékaři však nepracují jen na oddělení, ale i v ambulancích, v onkologických stacionářích, a to jak v Chebu, tak v Karlových Varech. Musí také zpracovávat plán ozařování, což je nesmírně náročné. Co se týče sester, na oddělení se čtyřiceti lůžky je polovina z nich v důchodovém věku. Uvidíme, jak to zvládneme, až začnou dovolené.
Má kraj ve výskytu rakoviny nějaká specifika? Jaké nádory se zde objevují nejčastěji?
Bohužel, náš kraj patří k regionům s vyšším výskytem nádorových onemocnění. Velmi často to bývají nádory zažívacího traktu, nádory prsu, plic, prostaty. To jsou asi nejčastější diagnózy, se kterými zde přicházíme do styku. Celorepublikově platí, že nárůst onkologických onemocnění je v rozmezí čtyř až sedmi procent ročně. Je to vidět například na tom, že se prodlužují čekací doby na ozařování. Nyní jsou celorepublikově kolem osmi týdnů, leckde i déle. Personální i přístrojové kapacity prostě mají svoje limity, avšak lidí, kteří potřebují léčbu, je čím dál víc.
Co tedy mohu pro sebe udělat?
Především žít zdravě. A nepodceňovat prevenci. Je důležité dodržovat doporučení, chodit na vyšetření, kontroly. Pokud se nádor zachytí v časném stádiu, je výrazně vyšší šance na vyléčení. Onkologická léčba se posouvá dopředu. Kdysi lidé umírali a nikdo nevěděl, že mají nádor. Je to ale nesmírně finančně i časově náročné.
Jaký je vývoj léčby? Jsou k dispozici nějaké novinky?
Onkologie je nejrychleji se rozvíjející medicínský obor. Do žádného jiného se v současné době neinvestuje tolik prostředků a energie. Výsledky a prognózy léčby se výrazně zlepšují a posouvají dopředu. Řady diagnóz, které ještě před dvaceti lety znamenaly poměrně rychlý a jednoznačný konec, nyní už umíme léčit. Dnes lidé přežívají s tím, že mají onemocnění v takzvané chronické fázi. Takoví pacienti jsou na tom podobně jako třeba ti po infarktu. Samozřejmě, stále ještě zůstávají onemocnění, u kterých taháme za ten kratší konec. Ale zavádějí se nové diagnostické a léčebné postupy, hodně se očekává od biologické léčby. Ty šance se prostě zvyšují. Důležité však je přijít včas.
