Nejbližší podobná školka je až v Karlových Varech. Možná právě proto nemá tamní ředitelka Ludmila Mračková problém při zápisech třídy naplnit. A to i přes skutečnost, že dětí ubývá.
Co to znamená, že školka podporuje zdravý způsob života?
Hodně sportujeme. Snažíme se děti rozhýbat na zahradě, ve třídách. Chodíme cvičit do haly, plaveme v bazénu, navštěvujeme zimní stadion. Prostě se snažíme vést děti k pohybu. Třeba i tím, že když prší, nesedíme ve třídách, ale dobře se oblékneme a jdeme na procházku. Děti jsou pak otužilejší a zdravější. Ke zdravému způsobu života patří také zdravé sociální vztahy, zdravý vztah k přírodě a ke svému tělu a samozřejmě zdravá výživa.
Zdravá škola
|
Řada dětí ale spoustu věcí nejí. Třeba zeleninu. Jak to řešíte?
V listopadu máme u nás ve školce měsíc zdraví. Právě tehdy se děti učí jíst ovoce a zeleninu v nejrůznějších úpravách. Samy si připravují například saláty a pomazánky. Zveme i rodiče, aby přišli a ochutnali s námi. Po jídle se děti učí správně si čistit zuby, což k nám jezdí předvádět medici. Také chodíme na návštěvu k lékaři, kde se děti dozvědí, jak ošetřit různá zranění a lehčí úrazy, ale i to, jak jim předcházet.
Děti se zde učí ve věkově smíšených třídách. Je to pro ně výhodnější?
Určitě ano. Jednak je to jedna z podmínek, kterou musí školy, které jsou zařazeny do sítě škol podporujících zdraví, splnit, jednak se uvnitř takových tříd děti lépe učí ohleduplnosti, empatii a dalším sociálním dovednostem. Ty, které nemají sourozence, tu zažívají vztah se starším nebo naopak s mladším dítětem. Výhodou je, že děti neposuzujeme podle věku, ale podle schopností. Mladší mohou pracovat se starší skupinou, naopak ti, kteří jsou pomalejší, se zařadí k menším dětem a nemají z toho špatný pocit.
Mluvila jste o vztahu k přírodě. Nemáte s tím problém, když je školka uprostřed města?
To je pro nás opravdu složitější, ale máme školní zahradu, na které má každá třída svůj záhonek, kde se děti starají o svoje rostlinky. Pěstují třeba hrášek, bylinky, kvetoucí rostliny. Vždy v dubnu jezdíme do ekologického centra v Dolních Dvorech u Chebu, kde se děti setkají s nejrůznějšími domácími zvířaty, a pravidelně se vydáváme na naučnou stezku Krajinka. Máme speciální dětské lupy, kterými je možné pozorovat rostliny a hmyz. Také třídíme odpady, a děti se tak učí, co do přírody patří a co ne.
Pořádáte i sportovní soutěže?
Právě minulý týden jsme si užili atletickou olympiádu na Krajince. Na zahradě totiž nemůžeme sportovat všichni dohromady, je nás více než 160. Proto jsme od té doby, co je v Chebu k dispozici sportovní areál Krajinka, začali na květen či červen každoročně chystat atletický svátek. Děti běhají přes překážky, máme zde pro ně připravené krátké tratě i vytrvalostní běh, hází tenisovým míčkem a talířem, nechybí ani skok do dálky. Každá třída má svoji barvu trička, děti si zasportují, získají ceny a užijí si legraci. Tahle akce nás všechny spojuje, protože málokdy máme možnost všichni - celá školka - někam vyjet, někde se sejít.
Má to, že školka leží uprostřed města, svá specifika?
Na tu situaci musíme nějak reagovat. Třeba tím, že klademe důraz na dopravní výchovu. Některé děti do školky jezdí na kolech nebo na odrážedlech. Proto s nimi hodně pracujeme na dopravním hřišti. Učíme je základní pravidla, jak se na ulici chovat, ale také značky, co které barvy na semaforu znamenají a jak správně přecházet přes silnici. Myslím, že většina našich předškoláků už řadu dopravních značek a zásady bezpečného chování na ulici dobře zná.
Vaše školka nabízí akce i pro rodiče. Jaké například?
Pro ně pořádáme různé přednášky a osvětové akce, na kterých mohou načerpat informace od pediatra nebo výživové poradkyně. Letos jsme přichystali dotazník, abychom přesně věděli, o co mají rodiče zájem. Mnoho kulturních akcí také připravujeme pro celou rodinu.
Řada školek se potýká s nedostatkem dětí, některé dokonce musí zavírat třídy. Jak jste na tom vy?
My ten problém zatím nemáme. Školku máme i pro příští rok plnou. Budeme brát i deset malých dětí do tří let věku. Díky evropskému projektu si můžeme dovolit pro ně zaplatit chůvu. Ale také integrujeme děti se speciálními potřebami. Příští rok budeme mít tři, které budou vyžadovat podporu asistenta. Takové změny kladou vyšší nároky i na pedagogy. Plánujeme proto výměnu zkušeností s jinými školkami i další vzdělávání našich učitelek. Je třeba získat informace, jak co nejlépe na integraci nebo jak správně pracovat s dětmi mladšími 3 let. Vzdělávat se budou i v logopedii, protože dětí s vadami řeči stále přibývá.
