Hejtman Karlovarského kraje Martin Havel.

Hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Doba hájení skončila. Chuť praštit s tím jsem neměl, říká hejtman Havel

  • 0
Nové krajské vládě skončila pomyslná doba hájení. Uplynulo už sto dní, co funguje. Do jejího čela se začátkem března po dlouhém očekávání postavil advokát a sociální demokrat Martin Havel. Zkušený krajský politik vidí novou širokou koalici jako vcelku úspěšnou. I když jí do dalších voleb už příliš času nezbývá.

Stý den ve funkci se minulé úterý ocitl nově zvolený hejtman Martin Havel z ČSSD. Po více než třech měsících zatím neměl jedinkrát chuť, aby roli prvního muže kraje složil.

„Chápu ji jako v čase ohraničenou misi. Samozřejmě jsou chvíle, kdy je člověk spokojenější a kdy méně, ale chuť praštit s tím jsem neměl,“ říká Martin Havel.

Pokud byste byl znovu požádán, abyste se ujal role hejtmana podruhé, udělal byste to, nebo vám to jednou stačilo?
Myslím, že je to hodně předčasná otázka, protože tam je tolik neznámých, že na to teď nedokážu odpovědět.

Stojíte v čele široké koalice, jak po těch sto dnech, kdy jí skočila doba hájení, hodnotíte její fungování?
Když jsme se na koalici domluvili, byla to specifická situace. Mě až pozitivně překvapuje, jak se dokážou domluvit čtyři relativně rozdílné strany. Ale je to možná tím, že jsme na krajské úrovni, kde jsou tyto věci bližší a reálnější, než jsou ideové odlišnosti a cíle. Takže zatím musím říct, že koalice funguje až překvapivě dobře.

Martin Havel

Narodil se v roce 1966 v Karlových Varech Je místopředsedou Krajského výkonného výboru ČSSD v Karlovarském kraji. Hejtmanem jej zastupitelé zvolili 9. března, ve funkci vystřídal stranického kolegu Josefa Novotného. Do roku 2002 byl ředitelem Celního úřadu Karlovy Vary, poté působil dva roky jako tajemník karlovarského magistrátu. V letech 2004 až 2008 pracoval coby ředitel pobočky Československé obchodní banky v Karlových Varech, poté byl do roku 2012 hejtmanovým prvním náměstkem.

Mezi lety 2012 až do své rezignace po pádu koalice s KSČM zastával post hejtmanova náměstka pro oblast investic. Je advokátem, absolventem právnické fakulty, má titul JUDr. Jeho koníčkem je jazzová hudba, sportovní střelba a sportovní rybaření. Je ženatý, má dceru a syna.

Hraje v tom roli i to, že se znáte?
Samozřejmě se známe, s některými víc, s některými méně, ale možná ano. Možná kdybychom začínali od nuly, tak by to jistě bylo jiné, ale že bychom byli nějací kamarádi, kteří se scházejí po hospodách, to ne.

Letitý koaliční partner ČSSD - komunisté - přešli do opozice. Jsou podle vás opozicí kvalitní?
Hodnotit je velmi těžké. Myslím si, že se prostě snaží být opozicí. Jestli jsou konstruktivní nebo destruktivní, to bych si ani netroufl říct. Mám spíš tendenci hodnotit je lehce negativně, ale to už vychází z principu dělby na koalici a opozici. Já v tomhle ohledu asi těžko můžu být objektivní.

Říkal jste, že je hodnotíte lehce negativně. Proč?
Myslím, že někdy jsou na zastupitelstvu účelově problematizovány věci, které předtím problematizovány nebyly a které samotní komunisté podporovali.

Týká se to třeba závazků veřejné služby, tedy dotací ztrátových oddělení nemocnic, které nyní zastupitelé schválili?
Třeba i toho, ale neměl jsem na mysli zcela konkrétní případy, nicméně ten závazek tam ale asi také patří, protože pokud jsme s nimi debatovali jako s koaličním partnerem, tak jsme se vždycky dohodli. Nyní je to pro ně zásadní problém. Je vidět, že jejich postoj není tak úplně konzistentní a že je to zkrátka dělba pozice a opozice, nic jiného.

Překvapilo vás prohlášení bývalé vicehejtmanky Evy Vajlentové, že tehdejší koalice udělala chybu, když se závazkem veřejné služby souhlasila?
Myslím, že ne, že je to relativně standardní opoziční chování, naopak kdyby jej nekritizovali, tak by možná jejich existence ztrácela smysl, takže je to asi legitimní.

Právě zavedenou novinkou je, že krajské smlouvy smějí za svůj resort podepisovat i členové rady. Neztrácíte tak s vicehejtmanem Pánikem přehled o tom, co se na kraji děje?
Ne, určitě ne, protože podpis těch smluv je finální fází materiálů, které předtím odsouhlasí rada a některé i zastupitelstvo. Projdou diskuzí a my věcně vidíme tu techniku. Jedna smlouva má šest vyhotovení a pro mě nebo kolegy to znamená třeba dvanáct podpisů. To je ta čistá administrativa. Já si pak rád tu smlouvu přečtu, abych věděl o čem je, jestli obsahuje to, na čem jsme se dohodli. Samozřejmě nikdy nemáte úplně detailní přehled, to nemá nikdo, ale myslím si, že ten všeobecný přehled máme, neztratili jsme ho. Hodnotit to je asi brzy, myslím si ale, že to začalo fungovat.

Řada členů rady je neuvolněných, nepřetěžujete je tím až moc?
Nepřipadá mi to, protože se rozhodli do role vstoupit a bylo jejich volbou, zda budou uvolnění nebo nikoli. Když se rozhodli takovou funkci přijmout a být přitom neuvolnění, tak je zkrátka nelze vyčlenit z nějakého procesu rozhodování rady. Jsou radní, náměstci. Není to nic jedovatého, jen konstatování.

Rada se v programovém prohlášení zavázala, že dosáhne přebytkového rozpočtu, zároveň ale deklaruje investice, dotace pro ztrátová oddělení nemocnic, stipendia a tak dále. Není to tedy nereálný závazek?
Dosáhne ho každá municipalita. Mám dojem, že se to může podařit.

V prohlášení rady jsou i pěkné projekty, ale většinou počítají s využitím evropských dotací. Není to sázka na nejistotu?
Myslím, že ne, že jsme opatrní. Minulý rok se nám podařil přebytkový rozpočet a oproti očekávání ministerstva financí jsme jej ponížili pro letošek o čtyři procenta. Obdobně budeme postupovat i v přípravě rozpočtu na příští rok. Vytváříme rezervu a ukazuje se, že je to dobře, neboť za minulý rok tvořil přebytek sto milionů korun. Některé peníze jsme použili a 113 milionů vložili do fondu budoucnosti. Dají se použít k předfinancování projektů a nezbytným věcem, které potřebujeme. Evropské fondy jsou vždy sázka na nejistotu, to je pravda, a při současném systému se tomu nelze vyhnout.

Jak to chcete řešit?
Budeme se snažit být obratnější a vyžadovat vyjádření jednotlivých orgánů tak, abychom měli krytá záda. Stejně nás to nezbaví rizika, ale je to omezení, snížení nebezpečí, že budeme muset platit korekci.

Vyplatily se evropské dotace, a to i s pokutami, které kraj za chyby v projektech zaplatil?
Pokud bychom evropské dotace nevyužili, bylo by to hloupé. Dáváme tam peníze a málokdo ví, že do nich jde každý výnos cla. Byli bychom tak v roli hloupého Honzy, který jen platí do Evropské unie, a pak brečí, že si nesáhl na dotace.

Šel byste tedy do rizika znovu?
Ano. I s touto zkušeností, protože si myslím, že to za to stojí. Ještě nejsme na konci těch sporů se státem, ministerstvy, v řadě případů máme problém dokázat, že jsme nezneužili dotaci, jde o problém ze strany čerpání státu.