„Jestli je zákon zakáže, budu muset zavřít,“ prohlásil Jakub Čajan.
Co jako majitel čajovny říkáte na protikuřácký zákon?
Mám v sobě zakořeněno to, že jsme demokratickou zemí. Mělo by být na každém provozovateli jakéhokoliv podniku, jestli chce kuřácké či nekuřácké prostory. Každý má podle mého právo dělat si se svou provozovnou v uvozovkách, co chce.
Pokud se zákon schválí, co vás reálně bude čekat?
Jestli opravdu bude vydán zákaz vodních dýmek a elektronických cigaret, tak mám dvě možnosti. Buď vejdu do poloilegálního klubu, což samozřejmě nechci. Anebo to odpískáme, protože jinak to nezvládnu.
A vytvoření klubu by nepomohlo?
Co jsem zjišťoval s právníky, tak možnost založit si klub jako takový nejde. Je to snadno napadnutelné a opakuji se, ilegálně pracovat nechci a nebudu. Někdo si myslí, že je to cesta, ale není. Přijde první kontrola a je problém. Chci, aby sem lidé chodili volně, ne mít kameru a pouštět jen členy. Proto jsem tu čajovnu nezakládal.
Tím pádem budete muset zavřít?
Bez vodních dýmek nebudu mít takový profit, abych to utáhl. Takže ano.
Jaký vliv mají vodní dýmky na tržby vašeho podniku?
Dá se říct, že je to kolem šedesáti procent. Tím pádem bych to neutáhl, musel bych se rozloučit se zaměstnanci a zavřít to tady. Dva lidé tu pracují nastálo a k tomu mám šest brigádníků. Ti, kteří o tom ale rozhodují, o této problematice podle mého moc nevědí. Vodní dýmky nejsou cigarety. Ty hoří při 900 stupních, zatímco dýmka při 450. A navíc obě vypouštějí diametrálně jinou vůni. Navíc také hlídáme věkovou hranici 18 let, což je u některých prodejců cigaret otázka sama pro sebe.
Pokud by tedy nastal černý scénář, musel byste opravdu zavřít?
Mluvil jsem o tom. Musel bych zavřít. Jelikož jsem poslední čtyři roky věnoval budování Dobré čajovny, znamenalo by to pro mě jít na pracovní úřad a hledat si novou práci.
Táhnou čajovny stále návštěvníky?
Po revoluci bylo vše nové a lidé nejprve chodili na čaj. Dnes je to obráceně. Návštěvníci chodí hlavně za vodní dýmkou a díky ní se učí pít čaje. Nejde jen o tuto kombinaci, táhne je sem i vyhlášená atmosféra čajoven. Alternativní způsoby, různé vůně, klid a pohoda. Ohledně návštěvnosti si nemohu stěžovat.
Připojil jste se nějak aktivně k boji proti zákazu?
Podobně jako majitelé a milovníci čajoven z celé republiky jsem podepsal petici, kterou odstartoval brněnský kolega Jindřich Cinka. Psali jsme i poslancům. Všeobecně si myslím, že lidé, kteří o tom rozhodují, nedokážou porovnat ten rozdíl mezi hospodou, kde se kouří, a čajovnou. Nevzdáme se ale bez boje.
Sledujete vy osobně cestu protikuřáckého zákona sněmovnou?
Nyní se bude připomínkovat zákon. Je tam pozměňovací návrh. V něm se hovoří o tom, že zařízení, které filtruje kouř přes vodu, by mělo být dovolené. K tomu upínáme naši poslední naději. Otázkou také je, jestli se povolí elektronické cigarety.
Jak ty souvisí s problematikou čajoven?
Dnes už se dá pořídit i elektronický kotlík na vodní dýmku. Problém je, že jeden vyjde na dva a půl tisíce. A já bych jich potřeboval minimálně patnáct. Což není málo. A bojím se, aby to časem nedopadlo jako v minulých letech, kdy museli restauratéři oddělit prostory pro kuřáky a nekuřáky a dnes jen nadávají, protože do toho vložili nemalé peníze jen proto, aby pak přišel plošný zákaz.
Mluví o tom i vaši zákazníci?
Zajímá to většinu příchozích. Převládá naštvanost a časté otázky nad naší budoucností. Bohužel, zatím nevím, co jim mohu odpovědět. Nechtějí o své zážitky přijít. Část lidí dokonce ani neví, že se to týká vodních dýmek, neboť je to podle nich nelogické, a proto tomu nevěří.
