„Máme své podniky v okolí Vřídelní kolonády. Velmi se přátelíme s lidmi z centra lázeňské čtvrti. Žádné problémy s námi nebyly a určitě nebudou,“ ujišťuje.
O Muslimské obci v Karlových Varech se mluví v poslední době v souvislosti s modlitebnou, kterou tu chtějí oficiálně mít. Mnozí její členové už ale v lázních žijí podobně jako Ahmed Ahmedbekov mnoho let.
Proč jste se přestěhoval do České republiky?
Víte, jaká doba byla v Rusku. Každý si hledal lepší místo k žití. Někdo přišel třeba z Kosova, já z Dagestánu. Modlitebnu máme v kdysi nevyužívaných prostorách, abychom se jako muslimové mohli společně scházet a nezapomínali na víru. Každý národ má své tradice a kulturu. Sláva bohu, v klidných Karlových Varech se nám žije dobře.
Ahmed Ahmedbekov
|
Do hospody si na pivo někdy neskočíte? Sousedé o svém příteli, policistovi Ahmedu Merabetovi, kterého zastřelil před redakcí týdeníku Charlie Hebdo islámský terorista, říkali, že si s nimi dal občas v restauraci skleničku, i když islám alkohol zakazuje.
Do restaurace nechodím. Kouří se tam a pije alkohol. Naši čeští přátelé to moc dobře vědí. Když pozvou členy muslimské obce pracovně do restaurace, tak jim místo piva nebo vodky rovnou objednají čaj, colu anebo kávu.
Jak se díváte na smrt nevinných lidí včetně policisty Ahmeda Merabetova, zastřeleného v Paříži?
Jsme jednoznačně proti takovým útokům. Islám něco takového kategoricky odsuzuje. Nebereme, že útočili muslimové, ale bandité. Na karikatury ale říkáme, že je někteří lidé v Evropě berou jako možnost kohokoliv urazit nebo ponižovat. Oni si dovolují urazit proroka Mohameda, Ježíše, Mojžíše, nechť je Alláh pochválí a ochrání, a kohokoliv dalšího. Se svobodou slova to nemá nic společného, protože svoboda se musí chápat jako: Já jsem volný, nikdo mne nesmí ani urazit, ani ponížit. A nikdo nesmí urážet a ponižovat nikoho jiného.
Můžete zabránit, aby se mezi vás dostal nějaký radikál?
Neznámého člověka jen tak do muslimské obce nepřijmeme. Nejsme ale schopni ovlivnit, že se přijde pomodlit nějaký turista. Avšak člověka, který by chtěl mezi námi být nastálo, jsme schopni odhalit a dostat ho ven z naší muslimské obce. Místem naší víry je srdce, a proto není složité takového člověka časem prohlédnout. Radikalismus není islám. Většina radikálů jsou mladí lidé. O islámu ví jenom z internetu a ne od učenců. V každé společnosti jsou nějací radikálové. Breivik na ostrově nedaleko Osla postřílel desítky muslimů a dalších cizinců. Nikdo ale Breivika nespojuje s křesťanstvím nebo jinou vírou, jako je to v případě událostí v Paříži.
Spousta lidí si myslí, že chcete ovládnout celý svět včetně Karlových Varů. Zatím je vás v největším lázeňském městě jen málo. Ale ve Francii s podstatně větším zastoupením muslimů ve společnosti je to úplně jiné.
Mluvme o tom, co je reálné. Já si myslím, že není důležité, co si kdo myslí. Hlavní je, aby lidé, kteří přijeli do České republiky buď pracovně, nebo migrovali, či tady žijí od narození, dodržovali zákony a neporušovali je. Až už to jsou muslimové, křesťané, židé a kdokoliv. V islámu jsou jasně dané věci - když muslim vycestuje do ciziny, tak musí dodržovat tamní zákony. A navíc muslim by měl být vzorem v tomto smyslu. Co bychom s Karlovými Vary dělali? Diskutovat o tom, že chceme nastolit islámské náboženské právo šária, je hloupost, protože islám nikoho nenutí do náboženství. Takzvaný Islámský stát nebereme jako stát, a už vůbec ne jako islámský.
Kolik žije v Karlových Varech muslimů?
Kolem dvou stovek včetně manželek, dětí a dalších rodinných příslušníků.
Co vám jako věřícím udělalo v poslední době největší radost?
Založení muslimské obce v Karlových Varech před dvěma lety a nová modlitebna v nebytových prostorách domu v ulici I. P. Pavlova. Nejdříve jsme se modlili v hotelu Thermal a předtím i obci Kolová. Zpočátku jsme si museli při páteční modlitbě rozkládat koberečky na chodbě v prvním patře hotelu. Později jsme si v Thermalu pronajali místnosti. Jenže jsme do ní často nemohli kvůli různým hotelovým akcím. Soukromou modlitebnu v ulici I. P. Pavlova má v pronájmu muslimská obec. Po kolaudaci se mohou členové obce v modlitebně shromažďovat.
Není právě kamenem úrazu modlitebna? Vždyť karlovarský stavební úřad ji nezkolaudoval. Nemáte povolení k předčasnému užívání stavby. A když říkáte, že se přesto každý den ráno v modlitebně modlíte, tak porušujete zákony České republiky.
My v modlitebně podle svých možností pracujeme, aby mohla být uvedená do provozu. Ženy dostaly kuchyňskou linku, namontovali jsme hasičské přístroje a vybavení pro tělesně postižené. Na zdi a na strop ještě musí přijít výzdoba. Sám vidíte, že je tady lešení. A když přijde čas na modlení, tak se prostě pomodlíme. Říkáte, že nám může dát stavební úřad pokutu. Ale za co? To ještě nejsou veřejné prostory. Neexistuje žádná vývěska, která by do nich zvala veřejnost. Nechceme a nesmíme dávat k pokutě žádné důvody. Jak může někdo mluvit o oficiální modlitebně, když je to stále staveniště?
Češi se na webových fórech podivují nad tím, že šejk Muhammad Sálih al-Munadždžid zakázal stavět sněhuláky. Vy byste tuto zábavu dovolili?
Jen ať si děti stavějí. Je to součást jejich zábavy. Bylo tomu tak i v našem dětství. Prorok, nechť ho Alláh pochválí a ochrání, povoluje dětem hračky. Je to přece jejich dětství.
Jak se na muslimy dívají obyvatelé Karlových Varů a domu, ve kterém je modlitebna?
Zdejší lidé jsou zvyklí na turisty z celého světa, takže je jednodušší najít společnou řeč. S Karlovaráky nemáme žádné problémy. Jsou velmi tolerantní. S obyvateli domu, ve kterém je naše modlitebna, chceme mít od začátku jen ty nejlepší vztahy. Islám totiž hodně dává na sousedy. Na začátku jsme s nimi udělali přátelské posezení. Představili jsme se, kdo jsme a odkud jsme přišli, aby neměli strach z muslimů. Chtěli jsme vyřešit i problém chybějícího chodníku, což se nakonec podařilo.
Jak se vám při podnikání spolupracuje s Čechy? Nemáte s nimi problémy?
Řeknu vám pravdu, že s Čechy se nám dělá dobře. Zaměstnáváme i Karlovaráky. Jsme s nimi ve styku každý den. Neptáme se na víru. A časem zjistíme, že spolupracovníci ve firmě jsou věřící židé, křestané nebo pravoslavní. Navzájem si rozumíme a respektujeme jejich náboženské svátky. Konflikty nemáme, všichni jsou solidární. Pracujeme tady v Karlových Varech již dlouhá léta. Někdo z nás je tady přes 10 let, někdo přes 20 let. Já osobně přes 18 let. Mezi Čechy máme spoustu kamarádů. Vozíme s nimi své děti na hokej, do školky a do školy. Hrajeme s českými přáteli basketbal, fotbal i hokej. Všichni se modlíme a navzájem si objasňujeme víru. Naše děti chodí na školní předvánoční besídky a zpívají na nich koledy s ostatními dětmi. Texty znají zpaměti.
K modlitebně, která zatím budí emoce, zatím naposledy. Myslíte, že Karlovým Varům přece jenom prospěje?
Kolaudace se už blíží. Až bude dokončená, pozveme na ni primátora Petra Kulhánka, představitele Židovské obce v Karlových Varech, křesťany a další lidi i média. Modlitebna poslouží turistům z celého světa a ještě více v něm proslaví lázně. Věřící ocení, že se mohou pomodlit v kulturním prostředí.
