Erika Pavlová stojí v čele Krajského dětského domova od roku 2010.

Erika Pavlová stojí v čele Krajského dětského domova od roku 2010. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Hlavní je, když je děťátku u nových rodičů dobře, říká ředitelka domova

  • 2
Už šedesát let pečuje o nejmenší svěřence do tří let Krajský dětský domov, který je umístěn v Karlových Varech. Prošly jím stovky dětí a v současné době se stará o šestatřicet svěřenců. Podle ředitelky Eriky Pavlové se vždy zhruba polovina z nich vrátí ke svým biologickým rodičům.

Prostředí, které se co nejvíce podobá tomu rodinnému, se snaží už řadu let vytvořit personál Krajského dětského domova. S mnohými bývalými svěřenci a jejich novými rodinami zůstávají pečovatelky v kontaktu i poté, co děti domov opustí.

Cesta do něj přitom vede přes předběžné opatření soudu nebo dohodu s maminkou, která se o dítě nemůže momentálně postarat.

„Příchod k nám je většinou trochu jiný u novorozence. Stává se, že matka pro něj nemá vytvořené podmínky a chce mít čas na to, aby si vše doma upravila. Pak si přijde převzít miminko zpátky, což se stává dost často,“ říká ředitelka Erika Pavlová, která domov vede od roku 2010.

Jak zjistíte, že už je matka na péči o dítě připravená?
Podmínky jdou zkontrolovat úředníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Když zjistí, že je vše, jak má být, děťátko jde zpátky domů. Je to ideální případ, kdy se u nás zdrží jenom chviličku. Pak jsou tu i jiné případy, kdy matka slibuje, že si podmínky upraví, ale neudělá to. Dohodu máme uzavřenou na dva měsíce, poté musí soud rozhodnout o předběžném opatření a dítě ponechá v naší péči. Pak přemýšlíme, co dál.

Krajský dětský domov

O svěřence Krajského dětského domova se stará 27 dětských zdravotních sester, dvě lékařky, fyzioterapeuti a psychologové.

Zařízení zahájilo provoz 1.6.1955. Tehdy mělo kapacitu 100 lůžek a neslo název Krajský kojenecký ústav v Karlových Varech. Od 1. ledna 1970 nesl název Dětský domov pro děti od 0 - 3 let.

V současné době je Krajský dětský domov pro děti do 3 let příspěvkovou organizací Karlovarského kraje a má celkovou kapacitu 50 lůžek.

Znamená to, že jsou matky většinou z nižší sociální vrstvy?
Většinou ano, ale nemusí to být úplně pravidlem.

Stalo se, že šlo i o běžně situovanou rodinu?
Jsou případy, kdy se v takto situované rodině narodí třeba velmi vážně nemocné dítě a jeho postižení zaskočí rodiče natolik, že v tu chvíli nevědí, co dělat. Rozhodnutí si ale mohou rozmyslet a dítě si vezmou zpět, anebo zjistí, že by péči o něj nezvládli. Dokud člověk tuto situaci nezažije, nemůže to odsuzovat.

Jak dlouhou dobu u vás děti zpravidla pobývají?
To se liší a záleží i na tom, zda je dítě zdravé. Někdo je tu chviličku, třeba týden, u někoho to může být opravdu dlouho. Měli jsme i případ, kdy se nám jeden chlapeček dostal k pěstounům, až když mu byly čtyři roky. Konalo se ale několik soudních jednání, nebyl právně volný do osvojení a nedařilo se pro něj najít vhodné pěstouny. Těch trvalých, kteří o dítě pečují do osmnácti let, je obecně málo. U tohoto chlapečka jsme také hledali trvalé řešení a naštěstí našli. Dopadlo to dobře a je spokojený. Jinak většinou déle než rok u nás děti nezůstávají. Doba bývala kratší, ale poté, co se změnil občanský zákoník, vše se trochu prodloužilo.

Říkala jste, že pěstounů je málo. Existuje nějaký jejich registr?
Pěstouni nebo žadatelé o adopci se obracejí na svůj městský úřad v místě bydliště a prostřednictvím krajského úřadu se pak koná jejich proškolení. Úřad má registr jak pěstounů, tak žadatelů o adopci. Pokud je dítě právně volné, nebo se v jeho případě řeší pěstounská péče, jsme přizváni na jednání poradní skupiny. Naše psycholožka, lékařka a sociální pracovnice sdělí všem zúčastněným veškeré informace o děťátku. Následně jsou vybráni vhodní náhradní rodiče pro konkrétní dítě.

Kdy se s ním poprvé setkají?
Budoucí náhradní rodiče dostanou po jednání poradní skupiny oznámení o tom, že jsou vhodní stát se pěstouny nebo osvojiteli konkrétního dítěte. Pak přijedou k nám, seznámíme je s dokumentací dítěte, s jeho zdravotním stavem, rodinnou anamnézou a s výsledky psychologických vyšetření. Následně se budoucí rodiče mohou seznámit s dítětem.

Jaký je to pocit, vidět náhradní rodiče, jak se jdou poprvé podívat třeba na miminko?
Příjemný. Máme velkou radost z toho, když cítíme, že děťátku bude u nových rodičů dobře.

Poznáte to na první pohled?
Děti reagují na nově příchozí osoby různě. V některých situacích nás svým jednáním překvapí. Někdy se zpočátku bojí. Ale je třeba si uvědomit, že ani pro děti není setkání s novými rodiči jednoduchou situací. Stejně jako budoucí náhradní rodiče jsou před prvním setkáním s děťátkem plni očekávání a pociťují nervozitu, tak obdobné pocity zažívá i malé dítě. Cítí, že situace je jiná a že se něco děje, takže také reaguje jinak, než je obvyklé. Nicméně po určité době dochází k postupnému vytváření vazby mezi dítětem a budoucími rodiči. V případě miminek je toto jednodušší. Během několika návštěv se náhradní rodiče učí základní péči o miminko a postupně si na sebe zvykají.

Jak vypadá seznamování v případě starších dětí?
Samozřejmě v případě starších dětí probíhá seznamování úměrně jejich věku. Musíme je na přechod do nového domova připravit. Budoucí rodiče k nám dojíždějí na pravidelné návštěvy, při kterých podporujeme vytvoření vzájemné vazby mezi dospělými a dítětem. Pomáhá nám také, když budoucí rodiče vyfotí nový domov dítěte, pokojíček nebo zvířátka, která doma mají. Z těchto fotek vytvoříme knížku, kterou si spolu s dítětem prohlížíme před jeho odchodem do nové rodiny. Pro děti je příjemnější přijít do prostředí, které již z fotek znají.

Pamatují si děti svůj pobyt v domově?
Myslím, že ne, neboť jsou příliš malé. Jestli jim zůstane něco v podvědomí, to netuším, nejsem psycholog a neumím to posoudit. Ale kolik si toho z útlého dětství pamatujeme my?

Sledujete jejich osud i poté, co od vás odejdou?
Záleží na nových rodičích, zda mají zájem s námi dále udržovat kontakt. Pokud ano, posílají nám fotografie nebo zprávy o tom, jak děti rostou. Mnohdy přijíždějí i s dětmi na návštěvu, což nás vždy velmi potěší. Přesvědčíme se, že se dětem daří dobře. Nic víc bychom si ani nemohli přát.

Krajský dětský domov se připojil k projektu Ministerstva práce a sociálních věcí a nabízí takzvané edukační pobyty matkám s dětmi. Co se díky tomu naučí?
Matky byly velmi často zvyklé žít samy, takže nemají zkušenosti s péčí o dítě, a je pro ně složité přizpůsobit se režimu dítěte. Situace je pro ně zcela nová, a pokud nemají pomoc rodiny, můžeme je naučit základní péči o dítě, včetně přípravy jídla, krmení nebo koupání miminka. Pokud matka kojí, podporujeme ji v kojení. Matkám je k dispozici psycholog, fyzioterapeut, dětská lékařka a na oddělení dětská sestra. Cílem edukačního pobytu je naučit matku samostatné péči o dítě, zvládnout jeho denní režim a podporovat zdravý vývoj dítěte. Pobyt je na tři měsíce a poté se dá o další tři ještě prodloužit.

Jaké ženy tyto pobyty vyhledávají?
U edukačních pobytů není problém, že by ženy neměly kde bydlet. Řeší to, že neumějí pečovat o dítě. Aktuálně tu máme tři maminky s novorozenci, z toho dvě mají první dítě, další mamince držíme místo. Ta si přebírá miminko z přechodné pěstounské péče do vlastní péče. Podmínkou je, aby u nás prošla edukačním programem.