Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žáci z praktických škol bývají na život připraveni lépe, říká ředitelka

  17:55aktualizováno  17:55
Ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová se rušení takzvaných zvláštních škol nebojí. Tvrdí, že v systému vzdělávání mají své opodstatnění, protože dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. A odmítá děti dělit na romské a neromské.

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Podle Miloslavy Hartmannové jsou jen děti snaživé a ty, které se ve škole příliš nesnaží. K jakému etniku patří, je přitom zcela lhostejné.

Jak dlouho pracujete ve školství?
S tříletou přestávkou od roku 1980. V chebské škole na Kostelním náměstí učím již 24 let. Z toho 8 let ve funkci ředitelky.

Jak vnímáte neustálé rozepře kolem škol speciálních a praktických, kterým se laicky také říká zvláštní?
Rozhodně nám to život neulehčuje. Přiznám se, že už jsem vůči všem takovým výpadům imunní. Ale členy učitelského sboru musím neustále uklidňovat. I přesto však někteří učitelé odcházejí. Nevědí, co se školou bude a nejsou ochotni dlouhodobě snášet nejistotu. Tragédií našeho školství je to, že do něj mluví prakticky kdokoli, často i ti, kteří ve škole nikdy neučili. Jako příklad uvedu různé neziskové organizace.

Proč si myslíte, že speciální a praktické školy mají ve vzdělávání své opodstatnění?
Dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. Před patnácti lety chodilo na naši školu 125 žáků, z toho 112 na základní školu praktickou a 13 žáků na speciální školu. Od té doby se stav žáků na ZŠ praktické moc nezměnil, ale přibylo dětí se středním mentálním postižením, s více vadami a autistů. Nyní je takových dětí třiašedesát. Pravdou je, že od roku 2005 vzděláváme i děti, které jsou velmi těžce postižené, ale i tak jde o značný nárůst. Učí je speciální pedagog ve stacionáři Mája, kde máme 12 žáků.

Co pro vás bude znamenat, pokud stát, jak avizuje, zruší přílohu vzdělávacího programu pro základní školy, která řeší vzdělávání dětí s lehkou mentální poruchou?
On se nezruší jen vzdělávací program, ale i související učební plán, který předepisuje méně hodin naukových předmětů a naopak více pracovních činností. To by znamenalo, že se tyto děti budou učit šest a více hodin denně. Měly by mít stejný počet hodin cizího jazyka jako na ostatních školách a dokonce se uvažuje o tom, že se později začnou učit ještě druhý cizí jazyk. Ale to nezvládnou. Po čtvrté vyučovací hodině už mají problém s pozorností, nejsou schopné nic vstřebat. Osmdesát procent těchto dětí nezvládá pořádně češtinu.

Co si myslíte o tom, že by se v budoucnu děti s lehkou mentální poruchou měly učit v běžných třídách?
Především by to bylo drahé. Každé takové dítě potřebuje asistenta. A tady nastává další problém. Asistentem se může stát po absolvování osmitýdenního kurzu prakticky kdokoli. Je takové vzdělání dostačující? Mentální retardace je v systému vzdělávání specifikem, které vyžaduje vysokou odbornost, dlouholetou praxi a také vzdělávací program, který umožní těmto žákům dosáhnout v rámci jejich možností na co nejvyšší stupeň vzdělání. Obávám se, že tohle by v běžné třídě nebylo možné.

Ve škole na Kostelním náměstí se ale vzdělávají i děti bez mentálního postižení. Prostě jen ve škole selhaly...
Menší počet žáků ve třídě, nižší nároky i individuální přístup takovým dětem pomáhají. Vloni však začala platit vyhláška, která říká, že děti bez zdravotního postižení se nesmí vzdělávat zároveň s žáky s mentálním postižením. Měly by se vrátit zpět na běžnou základní školu. Oslovila jsem proto rodiče těchto dětí, abych jim to oznámila. Ani jeden z nich od nás své dítě neodvedl. Pokud rodiče nechtějí, nikdo jejich děti přeřadit nemůže.

Takže o vaši školu je zájem? Nemají například romští rodiče pocit, že navštěvovat „speciálku“ je pro jejich děti diskriminující?
Kdybych vám měla říkat, kolik romských rodičů k nám chodí a chtějí sem své děti dostat, nebudete mi věřit. Svou roli hraje i to, že jsou u nás děti spokojené. Mají svého třídního učitele, který je doprovází a učí základní předměty od první třídy do devítky. Díky tomu, že ve třídě je maximálně 14 žáků, je možné ke každému žáku přistupovat individuálně a třeba i lépe odhalit šikanu.

Kolik máte v současné době žáků?
Základní škola praktická vzdělává 104 dětí, speciální 63 a již druhý rok máme přípravnou třídu, kde je 13 dětí. Celkem k nám chodí 180 žáků.

Co vás nejvíce na současné době trápí?
Trápí mne, že společnost a některé neziskové organizace chtějí problém sociálně vyloučených řešit rušením základních škol praktických. Tvrdí, že vzdělání, které poskytujeme našim žákům, je dostatečně nepřipraví pro budoucí povolání, že nemohou pokračovat na střední škole, a tím získat odpovídající práci. Opak je pravdou. Naši žáci mají stejnou možnost se vyučit jako jejich vrstevníci ze základních škol. Často jsou pro budoucí povolání připraveni lépe než oni, protože mají více hodin pracovního vyučování. To potvrdí každé učiliště.

Co byste si v souvislosti se školou přála do budoucna?
Aby se nás zřizovatelé nezříkali, aby ministerští úředníci zachovali náš učební plán s větším zaměřením na praktické činnosti a společnost řešila problémy sociálně vyloučených jejich větší motivací pracovat, než jenom pobírat sociální dávky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Ilustrační snímek
Firmy řeší krizi pracovní silou z východu, čekají na ni ale až půl roku

Podat žádost a obrnit se trpělivostí. Nic jiného nezbývá firmám, které chtějí využít možnosti posílit svůj tým ukrajinskými dělníky. O projekt nazvaný Režim...  celý článek

Železnatý pramen s teplotou 11,9 stupně Celsia je nejstudenějším karlovarským...
Karlovarský Železnatý pramen znovu ožije, z pítka ale poteče pitná voda

Železnatý pramen v těsném sousedství karlovarské budovy obchodní akademie brzy znovu ožije. Z pítka, které bude ovládat fotobuňka, ovšem poteče obyčejná voda.   celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.