Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kyselce může pomoct také megakoncert. Ve hře jsou i dárcovské SMS

  13:25aktualizováno  13:25
Před více než rokem vznikla obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, jejímž cílem je obnovit všechny budovy i parky v areálu bývalých lázní. Podle Vladimíra Lažanského, jednoho ze zakladatelů společnosti a předsedy správní rady, se uplynulý rok nesl ve znamení udržovacích prací.

Vladimír Lažanský (vlevo) a Miroslav Perout z o.p.s. Lázně Kyselka u sochy Heinricha Mattoniho. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

"Nyní už máme vytvořený základ pro další rozvoj. Jako první půjde do finále Mattoniho vila," říká.

Od založení obecně prospěšné společnosti uplynul rok. Tehdy jste opravu lázní odhadoval na patnáct let. Nebylo to přestřelené?
Ne, vůbec. Mluvili jsme dokonce i o deseti letech. Záleží na tom, jak se nám bude dařit shánět finance. Mnoho novinářů se ptá, kolik celá rekonstrukce bude stát, ale to zatím přesně nevíme. Řádově to bude asi 350 nebo 400 milionů. Ale i kdyby nám z nebe spadl nějaký donátor, dal nám půl miliardy a řekl, ať dáme Kyselku za dva roky do kupy, odmítl bych to.

Proč?
Ty budovy jsou natolik poškozené, že některé jsou už takzvaně pod prahem toho, co se dá opravit. Takhle rychle jít na památku nemůžete, proto k tomu přistupujeme pietně. Byla by to pak rychlokvaška, která se oloupe dřív, než ji doděláte. Takže patnáct let ano, možná i deset, ale určitě ne dva roky.

Peněz se vám zatím daří získat dost?
Protože jsme obecně prospěšná společnost, žádáme napříč spektrem. Naším hlavním donátorem jsou, a věřím, že do budoucna i budou, Karlovarské minerální vody, které nám zatím daly dvacet milionů korun. Loni se nám podařilo sehnat z ministerstva kultury asi 1,6 milionu korun, což je dost peněz na to, jak dává ministerstvo na památky málo. Také jsme získali 500 tisíc od Karlovarského kraje a zbytek od drobných dárců. V loňském roce jsme tedy měli k dispozici asi 23 milionů korun. Letos jsme od ministerstva dostali další tři miliony a od hejtmana půl milionu. Nyní máme na účtu nějakých sedmnáct milionů. Ale letošní rok bude ve znamení většího utrácení, zatím šlo totiž hlavně o práce udržovací.

Jaké například?
Většinou jsou to věci, které laik nevidí - třeba jsme vyvezli půl metru bahna z objektů u silnice. K vyklízení patří zabezpečování, podepřeli jsme všechny konstrukce, aby se to tam dál nepropadalo. Relativně dlouho to trvá, ale my tak máme vytvořený základ pro další rozvoj. Až pak začneme vztyčovat krokve třeba u Mattoniho vily, najednou to půjde velmi rychle. Přistupujeme k tomu citlivě a chceme ukázat, že to jde udělat za rozumné peníze. Nejhorší je volit velké firmy, kdy pak lítají miliony. My volíme menší firmy, které mají vlastní řemeslníky. Budujeme si ale současně malou stavební huť a já chci dokázat památkářům i ministerstvu, že kdyby v každém kraji takovou huť založili, budou najednou mít na opravy daleko víc peněz.

Z čeho máte za rok vaší činnosti největší radost?
Z toho, že se nám podařilo pochopit, co nás tam čeká, a vyznat se v tom. Musíme porozumět celému systému důmyslného odvodnění objektů. Jsou to jednoduše bývalé lázně, voda šplouchá ze všech stran a musela se systémem kanálů dostat do Ohře. Kanály jsou ovšem mnohdy ucpané, takže bylo potřeba vše čistit i s pomocí hasičů. Také jsme chtěli pochopit i novodobější historii, proč Kyselka začala upadat.

Na co jste přišli?
S nástupem fašismu začala chmurná doba a Mattoniové odešli do zahraničí, což je také důvod, proč se po roce 1945 nehlásili o majetek. Ten byl zestátněn, byznys s vodou spadal pod ministerstvo průmyslu a budovy a pozemky pod ministerstvo zdravotnictví. Stala se z nich dětská léčebna. Následovalo budovatelské období, kdy se objekty začaly využívat mnohem intenzivněji. Mattoni řadu domů budoval spíše na léto, často to byly hrázděné stavby, ale dětské lázně potřebovaly celoroční provoz, takže bylo například potřeba zateplit krokve. Udělali to ale tak neodborně, že zničili konstrukce. Snažili jsme se tedy nejdřív u každého domu pochopit, proč co spadlo.

Kterou z budov nyní plánujete opravit jako první?
Jako pilotní chápeme Mattoniho vilu. Nejen místní říkají, že kdyby v Kyselce mělo spadnout vše, ať zůstane aspoň ona. Bylo mi líto Rudiho Mattoniho, který chtěl po otevření Stallburgu vidět i Mattoniho vilu. Je mu 86 let a pamatuje, jak tam jako dítě běhal, a teď je z domu ruina. Proto jsem se zatvrdil, že s vilou musíme pohnout, aby měl starý pán radost, až v září přijede na benefiční koncert. To ale neznamená, že teď necháme ostatní budovy, aby popadaly. V nejlepším stavu máme vilu Aligrii, která je a bude sídlem naší obecně prospěšné společnosti. Budovy totiž nejen opravíme, ale budeme je i provozovat. Vždy říkám - jednou obecně prospěšná společnost, navždy obecně prospěšná společnost.

Co to znamená?
Pokud bychom areál za patnáct let opravili a řekli, že tím jsme svůj úkol splnili a už jsme unavení, domy ze zákona přejdou do majetku obce Kyselka. A ta kdyby řekla, že nemá peníze na spravování takového areálu, přejdou na stát. To je špatně. Stát to buď nebude udržovat, nebo to špatně prodá a jsme zase na začátku. Proto máme ambice celý areál provozovat. Něco sami, něco můžeme pronajmout. Umím si představit, že třeba v Mattoniho vile budeme mít průvodce, který lidem ukáže, jak to tam za dob Mattoniho vypadalo.

Zmínil jste benefiční koncert. Víte už, kdy se uskuteční?
Termín už víme přesně, bude to 26. září v KV Areně. Teď je třeba dát dohromady program. Měl by to být megakoncert, kde se zároveň bude mluvit i o Kyselce. Pokud se povede, že by část koncertu vysílala i televize, mohli by lidé posílat dárcovské SMS.

Je potřeba využít toho, že se o Kyselce pořád hodně mluví.
Přesně tak. I když možná benefice nevydělá spousty peněz, bude to další připomínka, snad každoroční. Kyselka je mezi lidmi velké téma a toho chceme využít i při shánění dalších finančních prostředků.

Jak byste chtěl, aby to v Kyselce za patnáct let ideálně vypadalo?
Můj absolutní sen, který se teď zdá být velmi nereálný, by bylo z Kyselky udělat zase malé pohodové lázničky. To je ovšem opravdu odvážná věta v kontextu toho, že lázeňství v celé republice upadá. Může se ale stát, že se to za dvacet let změní a lidé raději pojedou do lázní než k moři. Nemůžeme si už teď zavřít dveře tím, že řekneme, že z toho lázně nikdy znovu nebudou. Pro lázně potřebujeme krásnou kotlinu s řekou, lázeňské domy a prameny. To všechno máme. Třeba se z Kyselky stane atraktivní turistický cíl, kam se vyplatí na týden zajet.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hořící návěs byl plný kočárků.
Kvůli technické závadě shořel kamion. Z nákladu kočárků nic nezůstalo

Návěs za tahačem začal ve středu brzy ráno hořet na hlavním tahu do Německa u Františkových Lázní. Škoda jde do milionů korun.  celý článek

Císařské lázně v Karlových Varech ochlazují vztahy mezi magistrátem a krajským...
V Císařských lázních budou moci lidé do kasičky přispět na obnovu

Veřejnou sbírku na Císařské lázně vyhlásil tento týden Karlovarský kraj, kterému budova patří. Má pomoci nákladné rekonstrukci národní kulturní památky, která...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé zaplatili předem za vojenské předměty i zlaté mince, nic nedostali

Podvodníkům na sociálních sítích naletělo hned několik lidí. Za slibované vojenské předměty nebo zlaté mince zaplatili předem, své zboží ale nikdy nedostali.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.