Tak pravděpodobně vypadal hrad Plikenštejn.

Tak pravděpodobně vypadal hrad Plikenštejn. | foto: Kresba: Iva Nováková

Dávno zmizelý hrad Plikenštejn dodnes obestírá několik tajemství

  • 8
Když hledal františkolázeňský spisovatel Luděk Jaša, který v několika svých knihách popisuje zajímavosti regionu, podklady pro svou novou publikaci, narazil na záhadu, která mu nedala spát. Jižním směrem od Sokolova totiž stávala tvrz Plikenštejn, o které se toho zatím moc neví.

Není známo, kdy hrad vznikl ani kdy jej majitelé opustili. A ještě donedávna nebylo jasné ani to, kde přesně hrad stával.

Plikenštejn? Takový hrad v okolí neznám...
Dnes ho nezná takřka nikdo. Ale ve středověku to bývalo významné sídlo. Ze starých záznamů o něm víme relativně hodně. Známe jména zakladatelů, poměrně dobře jsou v kronikách popsané osudy klíčových členů rodu a jejich činy. Někteří za sebou zanechali v regionu významné stopy.

Historik Luděk Jaša vypátral další informace o osudu slavného rodu Haasů.

Jaké například?
Největší zřejmě vykonal Konrád Plik. Byl to právě on, kdo založil kolem roku 1300 město Nejdek. Město samotné vzniklo v místech, kde přibližně kolem roku 1200 založil tepelský Hroznata doly na cínovou rudu.

Takže to byl Konrád Plik, který hrad u Sokolova vybudoval?
To s určitostí nevíme. Víme jen, že Konrád Plik měl hrad v držení v letech 1300 – 1335. Víme, že zemřel roku 1335 a měl dva syny. Petra a Alberta. Také je z archivů známo, že vlna německých osídlenců, která mířila do zdejších končin, procházela kolem roku 1250 směrem od hradu Kynžvartu směrem k hradu Plikenštejn. To jen potvrzuje, že v té době již sídlo rodu pravděpodobně stálo.

Ví se, kde Plikenštejn stál?
O tom vedli historici dlouho spory. Například slavný August Sedláček ve své knize píše jen to, že jižně od Sokolova stával hrad. Nic víc. Přesnější lokalizace bývalé tvrze se poprvé objevila ve zprávě Zaniklé středověké vesnice v západní části Slavkovského lesa, avšak bez jakéhokoliv upřesnění. Posléze se do pátrání vložil Richard Švandrlík z Mariánských Lázní, který se tématu dlouhou dobu věnoval, a podařilo se mu zjistit poměrně přesné údaje. Své pátrání zaměřil na kamenné výčnělky nedaleko skutečné polohy hradu. Za bývalou tvrz označil jeden skalní masiv nad Lobezským potokem, necelých dvě stě metrů severněji od místa, kde se později podařilo hrad objevit. V průběhu dalšího pátrání vyšlo najevo, že na zdejším ostrohu stávala kdysi strážní vížka hradu, která kontrolovala cestu podél potoka až téměř k Sokolovu.

Kdo si tedy může připsat objevení hradu?
Kusé informace inspirovaly amatérského historika a zkušeného hledače starých míst Zdeňka Buchteleho z Velké Hleďsebe. Ten provedl rozbor terénu a po delším pátrání skutečně dosud marně hledané místo našel. Už při prvním průzkumu narazil na otvory vysekané do skály, kterými byla stavba k masivu uchycena. Několik terénních vln správně určil jako valy a příkopy, tedy uměle vytvořenou obranu.

Potvrdil někdo z odborníků, že se skutečně jedná o hledaný hrad Pliků?
Podrobný průzkum lokality provedli archeologové z karlovarského muzea. A závěry amatérů potvrdili. Určili, že právě zde je tak dlouho hledané tajemné místo, kde stával středověký hrad. Našli tady i řadu keramických střepů, prejzů a dalších zajímavých artefaktů. Jenže se dlouho myslelo, že se jednalo jen o malý hrádek. Ve skutečnosti to však byla poměrně rozlehlá usedlost.

Jak je to možné?
Hrad zmizel velice dávno. Dnes po něm zůstaly jen nepatrné zbytky, které je obtížné v terénu lokalizovat. Hodně stop maskuje vzrostlá vegetace. Já jsem se ale jednou k Plikenštejnu vydal v zimě. Zem byla holá, přes noc ji pokryl jen poprašek sněhu. Jakoby povrch někdo lehce pocukroval. Vylezl jsem na horní věž Plikenštejnu a najednou jsem pod sebou uviděl kontury celého hradu. Jako na dlani jsem měl pod sebou základy budov, hradby, tamhle stála vížka a tuhle bývalo nádvoří. Vše bylo dobře znatelné, protože stromy a keře byly bez listí, zmizel porost kopřiv a sníh všechny prvky v terénu zvýraznil.

Je známo, kdy hrad zanikl?
Také to je obestřeno tajemstvím. Plikové vládli Nejdku až do počátku 15. století. Poslední z rodu, který se zde vyskytoval, byl Jindřich Plik s titulem pána z Turče u Maštova. Někdy v této době zmizely všechny zmínky o hradu v historických análech. Pokud nahlédneme do země v prostorách hradu, najdeme zde vrstvu zcela zčernalé, spálené hlíny. V ní se nachází velké množství keramických střepů, rovněž zčernalých od ohně a kouře. V okolí hradu ale i v jeho prostorách se našlo velké množství železných šipek z hrotů šípů a oštěpů, železný řetěz, lamela z brilantiny, dvojramenné páky, ale také třeba kamenná dělová koule o průměru 14,2 cm. To vše velice dobře ukazuje na to, že se zde odehrála větší bitva, že byl hrad dobýván a zřejmě i dobyt a vypálen. Velké množství nálezů také jasně potvrzuje, že počet lidí na hradě musel být daleko větší, nežli se zatím usuzuje. Po této události zřejmě Plikové přenesli definitivně své sídlo do Nejdku, kde v té době střídavě pobývali. Domnívám se, že tento hrad skrývá ještě řadu překvapení.

Existují ještě nějaké další informace o rodu Pliků?
Písemných odkazů je celá řada. Odkud konkrétně Plikové pocházeli, dnes už nevíme. Páni z Plikenštejna patřili k nejstarším a nejváženějším rodům našeho kraje. Někteří byli členy řádu rytířům s červenou hvězdou v Lokti. Postupem času Plikové přesídlili dále do vnitrozemí, kde se dají sledovat stopy dalších členů tohoto rodu. A jako každá významná šlechta měli také oni svůj rodový znak. Štít byl rozdělen na stříbrné a červené pole a v něm ležel stočený pstruh či jiná ryba. Nad ním helmice s chocholem opatřená královskou korunou a opět ryba. Úplně nejvýš jsou zřejmě stylizované listy rákosí.

Erb Pliků se prý má po letech vrátit na rodové sídlo...
Ano, Milan Litavský z Nejdku vytvořil jako poděkování za založení města Nejdek rodový znak z kamene. Společně s ním a s Pavlem Sinkulem z Březové jej chceme připevnit na skálu v místě, kde Plikenštejn stával. Slavnostní odhalení plánujeme na přelom května a června. Přesné datum jsme zatím ještě neurčili.