Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sedmnáctiletá karlovarská studentka otevírá dveře k léčbě nádorů

  9:52aktualizováno  9:52
Sedmnáctiletá studentka Prvního českého gymnázia v Karlových Varech se nyní může pochlubit prestižní cenou Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka. Její výzkum lidského proteinu RAD51 může otevřít cestu nové léčbě nádorů.

Karlovarská studentka Karina Movsesjan. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Karině Movsesjan se pomocí biochemické charakterizace nádorově - asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. „Práce na výzkumu mi zabrala čtyři měsíce,“ řekla skromně k získané ceně.

Mnohdy neoblíbený předmět ve škole jste si dobrovolně vybrala. A nyní jste získala prestižní cenu. Kde se vzala vaše chuť?
Vždycky jsem měla ráda přírodní vědy, především fyziku. Ale to, že se chci věnovat molekulární biologii a biochemii, mi došlo ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, jaké možnosti by se nám mohly otevřít, pokud bychom plně porozuměli tomu, jak živé organismy fungují. V tu chvíli jsem věděla, že už bych se ani nemohla věnovat ničemu jinému.

Je to tedy pro vás s nadsázkou něco jako luštění křížovky?
Přesně tak – je neuvěřitelně zajímavé odhalovat procesy, které se v našich buňkách po čas evoluce vyvinuly a odehrávaly třeba i několik set milionů let. Molekulární biologii vidím jako nástroj k pochopení a zásahu do těchto fascinujících mechanismů za účelem zlepšení kvality a délky života.

Jak jste se k tématu proteinu RAD51, který vám vynesl cenu, dostala?
Kontaktovala jsem vedoucího Laboratoře rekombinace a DNA opravy v Masarykově univerzitě v Brně, docenta Lumíra Krejčího, který mi umožnil u něj pracovat. Tamní laboratoř umožňuje mechanistické pochopení toho, jak funguje centrální lidská rekombináza RAD51, která v našich buňkách opravuje velmi toxická a nebezpečná poškození DNA, a stará se tak o to, aby se buňky nepřeměnily v nádorové.

Výsledky vaší práce otevírají prostor pro nové možnosti efektivnější léčby nádorů. Jak?
Mnoho nádorů „zneužívá“ protein RAD51 a díky němu si vytvářejí odolnost vůči klasické chemo- a radioterapeutické léčbě. My jsme se zaměřili na případy, kdy si nádorové buňky mutacemi pozměnily chování RAD51 proteinu. Podařilo se nám odhalit mechanismus, který objasňuje, jak tyto mutace mohou pomáhat nádorovým buňkám v jejich rozvoji, a pacientům tak ztěžovat léčbu. Jsme o krok blíž k pochopení toho, jaké terapeutické strategie by se měly volit při léčbě podobných nádorů.

Přece jen se jedná o náročný výzkum. Co pro vás bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo pro mě na začátku zkoordinovat školní docházku a práci v laboratoři. Jelikož jsem z Karlových Varů, do Brna dojíždím a trávím tu dva tři týdny v měsíci. Měla jsem proto zpočátku obavy, zda mi ve škole budou tolerovat vysokou absenci.

A podařilo se najít kompromis?
Ano, má škola, První české gymnázium v Karlových Varech, je naprosto skvělá. Po celou dobu mě neskutečně podporuje, a dokonce mi zařídili velmi štědrou finanční podporu od Karlovarského kraje, díky které jsem si tady v Brně mohla pronajmout byt. Navíc jsem vděčná všem mým učitelům za velkou toleranci s dopisováním všech testů.

Na čem pracujete nyní?
Do tohoto projektu jsem ještě dokončila biochemickou charakterizaci dalších RAD51 mutací a teď čekáme na výsledky spolupracující laboratoře v San Antoniu v Texasu, abychom mohli navzájem data komplementovat a společně publikovat. Nyní pracuji hlavně na dalších projektech, které se také týkají mechanistického pochopení funkce proteinu RAD51 a také dalšího proteinu, který ovlivňuje jeho aktivitu.

Ozvala se po vašem úspěchu nějaká organizace, která by s vámi chtěla spolupracovat?
Ano, protože často je potřeba náhled z několika stran, ať už jde o biologickou relevanci dat, nebo hlubší mechanistické pochopení. Proto na většině projektů spolupracujeme s laboratořemi v zahraničí, například z Itálie, Velké Británie nebo Spojených států.

Budete se podobnému tématu věnovat i v budoucnosti?
Určitě, mám teď rozdělaných několik projektů, kterým bych se chtěla dál naplno věnovat. A i co se týče vzdálenější budoucnosti, akademická kariéra je pro mě jasnou volbou.

Už víte, kam dál po gymnáziu?
Dlouhou dobu jsem zvažovala studium v zahraničí, přičemž mě nejvíce oslovily především univerzity ve Spojených státech. Nakonec jsem se ale rozhodla, že kvůli projektům a skvělému vedoucímu laboratoře zůstanu na Masarykově univerzitě.

Zbývá vám čas i na zábavu?
Práce v laboratoři je natolik zajímavá, že je pro mě i koníčkem, takže tomu ráda věnuji všechen svůj čas. Od ledna plánujeme kurz pro středoškoláky prvních a druhých ročníků se zájmem o biologii a chemii. Měl by sloužit jako předstupeň, než začnou pracovat na skutečném vědeckém projektu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.