Ještě před pár lety se podnikatelé se svými nápady do Abertam s dvanácti sty obyvateli příliš nehrnuli. Od chvíle, kdy se nedaleký vrch Plešivec začal měnit v moderní skiareál, je mnoho věcí jinak.
Investoři kupují chátrající nemovitosti a budoucnost bývalého hornického města v poddolované krajině začíná vypadat růžověji. "Kolem velkých a nevyužitých domů se začínají točit zájemci. Jako město se snažíme dělat maximum, teď hodně záleží na investorech," říká starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
Projekt skiareálu na Plešivci vymyslely Abertamy s Merklínem. Proč ho prodaly HR Agency, která pak středisko postavila?
Náklady byly poměrně vysoké. Obce by těžko sháněly peníze, aby měl Plešivec nějaký komfort. Problém by měly i s finančním podílem. Pokud by vložily deset procent, znamenalo by to pro každou 30 milionů, naše rozpočty jsou kolem 15 milionů korun. To by žádná banka nepřikryla. Navíc zastávám názor, že by obce v těchto oblastech neměly podnikat.
Počítali jste s tím, že dokumentaci prodáte, už když vznikala?
Věděli jsme, že musíme najít strategického partnera nebo investora, který do toho půjde. Chtěli jsme předložit jasnou vizi, aby bylo evidentní, že za projektem obce stojí a je to jejich záměr. Nikoli že přišel někdo z Prahy a postavil města před hotovou věc, jak už to někdy bývá. Šli jsme obrácenou cestou.
Setkal jste se kvůli nápadu i s kritikou?
Ve chvíli, kdy se začalo stavět, si spousta úřadů nedovedla představit rozsah. Takto velkou věc povolovali mnozí lidé poprvé. Na papíře totiž skiareál vypadal jinak, v reálu to bylo zase jiné. Mě zase udivilo, že se všechno stihlo za tak krátkou dobu.
Skiareál neovlivní jen Plešivec, ale i okolí. Co od něj očekáváte?
Abertamy byly hornickým městem, pak přišly rukavice. Lze tedy říct, že byly průmyslovým střediskem. Po revoluci ale začalo vše upadat. Proto jsme hledali pro území nový smysl. Průmysl nepřipadal vzhledem k nadmořské výšce v úvahu, kopec Plešivec byl ale vhodný jako turistické centrum, které by mohlo lidi delší dobu živit. V Abertamech jich bydlí tisícovka a práce tam není.
Novým lákadlem turistů se má stát i důl Mauricius na Hřebečné, který Abertamy zpřístupňují. Navíc je na seznamu hornických památek, které chtějí vstoupit do UNESCO. Co si od toho slibujete?
Když jsme se zpřístupňováním Mauricia začali, v UNESCO jsem vůbec nedoufal. Vždycky mě mrzelo, že téma hornictví je tady trochu v útlumu. Přitom lidi velmi zajímá, ale spousta z nich neví, kde jsou vstupy do šachet. Je chybou nás všech, že jsme toto nebyli schopní za 20 let vyzdvihnout.
Není sázka na turistický ruch trochu riskantní vzhledem k teoretickým ekonomickým výkyvům?
Zrovna zimní sezony se nebojím. U nás je takový fenomén, že Češi lyžují, budou lyžovat vždycky a za každých podmínek. Navíc zase začali jezdit do Čech, zahraniční destinace už znají. Když se podíváte na kopce skiareálů, je vidět, že krize není. Navíc za hranicemi je poměrně dost německých měst a mohu potvrdit, že Němců jezdí na Plešivec opravdu dost. Jsou národem, který hodně cestuje. Vyplní i hluché měsíce nebo dny. Třeba v úterý si vyjedou nahoru na Plešivec na večeři. Navíc Krušné hory jsou čistější než třeba Krkonoše a míří do nich stále víc cyklistů. Když to nepřeženeme a neuděláme z nich Disneyland, všechno by mohlo fungovat tak, aby to pár lidí uživilo.
