„Většina kolegů je již v důchodovém věku, nebo se mu blíží. Střední generace chybí,“ vysvětlil Vokáč.
Jaká je situace v kraji?
Nyní máme 217 zubařů, většina z nich je ale těch starších. To znamená od 55 let výše. Na druhou stranu je tady i početná skupina mladých lékařů, kteří nyní budují a otevírají své nové praxe. Dlouhodobě je to však neřešená situace, na kterou jsme opakovaně upozorňovali. Je tu velký propad mezi staršími a mladými lékaři, úplně tady chybí střední generace.
František Vokáč
|
Lékaři tedy jsou, ale horší problém je s pokrytím. Sehnat zubaře ve větším městě není problém.
To je pravda. Horší je to na menších obcích. Například Nejdek a Nová Role jsou v současnosti úplně bez stomatologů. V ostatních částech regionu se s tímto problémem nyní začínají potýkat, neboť je tam několik kolegů v důchodovém věku. Naopak vím o jedné kolegyni, která se přestěhovala na vesnici, a tam se její praxe dobře uchytila.
Co tedy udělat pro to, aby stomatologové otevírali praxe v menších městech?
Jedním z řešení jsou pobídky. Začnu s vlastní zkušeností - privátní praxi jsem začal provozovat v Březové před 24 lety. Potřebovali zubaře, tak mi nabídli prostory pro ordinaci. Přitom je to vesnice, která má 700 obyvatel, ale přesto se tu dá dělat dobrá zubařina. O pacienty rozhodně nemám nouzi.
To je podle vás recept?
Ano, je to jedna z cest. Umístěnky, jak to bylo za nás, to už se dnes zavést nedá. Nicméně si opravdu myslím, že pobídka od místní samosprávy může být pro lékaře velice lákavá. Ať už se jedná o nabídku bytu či ordinace za symbolické nájemné.
V současné době běží i stipendijní program pro krajské studenty, kteří se po vystudování musí vrátit zpět. I to je cesta?
To je další z možností, kterou by se měl kraj vydat. Už včera bylo pozdě. Chce to cíleně podchytit. Nejlépe hned v prvním ročníku stomatologie si vytipovat studenty a vytvořit vějíř pobídek. Musíme si ale taky uvědomit, proč mladí lékaři zůstávají po vystudování v Praze nebo Plzni. Nechtějí jen pracovat, ale i žít plnohodnotný život mimo pracovní čas. Proto by to chtělo zapracovat na kultuře či na volnočasových aktivitách v kraji.
I to by podle vás mohlo zaujmout?
Samozřejmě, všechno souvisí se vším. Když je lékaři dobře, založí tu rodinu a už jen tak neodejde. Navíc často funguje, že děti následují v povolání své rodiče, tím pádem bychom zajistili i další generaci zubařů.
Mluvil jste o tom, že většina lékařů je dnes starších. Kdy tedy přijde krize a jejich počty začnou klesat?
Ta už podle mě nastala. Podle mého už minimálně čtyři pět let můžeme mluvit o krizi. Mně je 65 let a kolegové jsou vesměs moji spolužáci. Jak jsem však říkal, začíná tady být i více mladých lékařů, ale těm se musí nabídnout nějaké přijatelné podmínky, aby zůstali.
Existuje nějaký další problém typický pro karlovarský region?
Kdysi dávno bylo ve Varech zubní lůžkové oddělení, to dnes chybí. Jsem přesvědčen, že znovuzavedení tohoto oddělení by do regionu přitáhlo nové stomatology, kteří mají zájem o stomatochirurgii. Poslední roky toto suplovalo ORL, což již dnes není možné. V současnosti se musí jezdit do Plzně, to je zejména pro pacienty problém. Zde vidím úkol pro budoucí generaci jak stomatologů, tak i regionálních politiků.
V poslední době se mezi zubaři hodně hovoří o zákazu používání amalgámových plomb u dětí mladších 16 let a těhotných žen. Co si o tom myslíte vy?
U těhotných žen a dětí toto rozhodnutí chápu, zde si můžeme dočasně vypomoci skloionomerními cementy. Jinak je však budoucí zákaz amalgámu katastrofa. V současné době u nás, a možná ani v Evropě, není náhradní materiál, zejména co se týče dlouhodobé trvanlivosti, ale i finanční dostupnosti.
Ani doporučené náhrady, tedy tzv. bílé plomby?
Samozřejmě, ty existují, ale slušný zubař vám řekne, že bílá plomba, takzvaný fotokompozit, není na zadní zuby úplně ideální volba. Tento materiál zejména z dlouhodobého hlediska není ideální.
Co námitky, že je rtuť v amalgamových plombách rizikem?
Existují dvě skupiny vědců, které jsou jak vášnivými odpůrci, tak stejně vášnivými příznivci. Velmi obecně: pro amalgám hraje trvanlivost, mechanická odolnost, otěruvzdornost, minimální riziko vzniku sekundárního kazu, nízká cena. Proti amalgámu naopak stojí, že je neestetický, je tu nedořešená bezpečnost jak pacientů, tak personálu. A také ekologie.
Opravdu jiná alternativa není?
Je, ale je drahá a dovolím si říct, že pro některé pacienty nedostupná. Mluvím o keramických výplních, které se zhotovují přímo v ordinaci pomocí přístroje CEREC. V mé praxi stojí zhotovení 5500 korun, což je ve srovnání s 900 korunami za amalgámovou výplň opravdu velký rozdíl.
Kdyby to bylo na vás, co byste doporučil?
Já bych to vzal úplně z jiné strany. A tou je prevence. Na to se stále zapomíná. Dnes se dokonce někteří lidé chlubí tím, kolik už mají v ústech implantátů, zatímco naopak, by měli být pyšní na to, že ještě nemají ani jedinou výplň. Toto je také náš cíl – zdravý čistý vlastní chrup a dech bez zápachu po celý život. A ne dobře padnoucí zubní náhrada, jak se můžeme dočíst v našem odborném časopise.
To znamená především poctivě dodržovat dentální hygienu?
Přesně tak, pamatujme si, že čistý zub nemůže onemocnět. Ani táta, ani máma, nikdo vás nenaučí správně si čistit zuby. Chce to opravdového odborníka - erudovaného stomatologa nebo dentální hygienistku, kteří naučí správnou techniku čistění zubů a kteří vás budou dále kontrolovat při pravidelných preventivních prohlídkách, zda jste nesešli ze správné cesty. Prevence je dnes stále velice podceňovaná. Od toho se vše odvíjí. V ČR je například opravdu unikátní sdružení s názvem Společnost preventivní stomatologie. V této společnosti je ale asi jen 300 lékařů a dentálních hygienistek z celkového počtu přibližně 6500.
