"Už mnoho let tlačíme na krajské úřady. Letos se nám podařilo na kraji vyjednat povolení k odstřelu stovky kusů. Za každého kormorána je stopadesátikorunová odměna," říká Václav Voříšek, předseda chebské místní organizace Českého rybářského svazu.
Co dokáže kormoránJejich první kolonie se v České republice usídlila roku 1982, a to na jižní Moravě. Od té doby jejich počet prudce roste. V Česku je zvláště chráněným druhem, proto stát proplácí škody, které prokazatelně způsobuje. Jeden pták denně spořádá více než půl kilogramu ryb. Bez problémů do sebe nasouká i rybu, která měří 50 centimetrů. Tu, kterou nedokáže pozřít, zpravidla zraní, ryba potom uhyne. Škody, které kormorán každoročně napáchá, jdou do milionů korun. |
Zabít kormorána smí jen ten, kdo k tomu má svolení od pověřeného městského úřadu.
Kormoráni ročně zlikvidují ryby za miliony korun, proto jsou pro rybáře nepřítelem číslo jedna.
"Situace se opakuje každý rok. Jakmile zamrznou velké vodní plochy, jako jsou rybníky nebo přehrady, stahují se k nezamrzlým řekám, kde mají šanci ulovit si potravu," vysvětluje předseda chebské organizace rybářů.
Správce rybí líhně v Tisové Miroslav Lehečka si letos pořídil speciální plašič. Hejno, které si často zaletí na sádky na svačinku, čítá podle něho mnohdy až stovky ptáků.
"Spořádají třeba osmnáct kilogramů ryb, ale dalších dvacet nebo třicet kilo zraní. Nehledě na to, že ryby stresují, což také vede k jejich úhynu," stěžuje si Lehečka.
"Viděl jsem, jak jeden z kormoránů spořádal padesát centimetrů dlouhou rybu. Byl tak nažraný, že se nemohl ani zvednout. Ze zobáku mu visel ocas," přidává Lehečka jednu z příhod.
V líhni u Tisové si kormoráni nejčastěji pochutnávají na tilápiích. Pokud však mají možnost nepohrdnou ani českým kaprem.
