V krajině kolem Nového Kostela na Chebsku se koncentrují epicentra...

V krajině kolem Nového Kostela na Chebsku se koncentrují epicentra západočeských zemětřesení. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Seismologové plánují u Nového Kostela vrty, lépe zachytí pohyby země

  • 6
Seismologové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd plánují v okolí Nového Kostela na Chebsku tři až čtyři vrty. Do těchto vrtů chtějí umístit seismometry, které zaznamenávají pohyby země. Přístroje v hloubce tří až čtyř set metrů by pomohly výzkumu západočeských zemětřesení.

Vědci v současné době hledají pro vrty nejvhodnější místa. Upozornil na to deník Právo.

Západní cíp republiky je známý výskytem zemětřesení, které soustavně registrují seismické stanice v síti WEBNET a vyhodnocuje je Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Jenomže tyto stanice jsou na povrchu, a proto vědci plánují obohatit je o další - umístěné ve vrtech. Ty by pak mohly přinést dodatečné informace o parametrech zemětřesení. Ve vyspělých státech, kde jsou zemětřesení běžným jevem, je takové monitorování standardem.

"Seismické stanice se umístí do mělkých vrtů, což umožní odstranit povrchový seismický šum a přispěje k detailnějšímu poznání parametrů zemětřesení," vysvětlila Pavla Hrubcová, seismoložka Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Seismometry ve vrtech zachytí i slabší jevy a pomohou vědcům pochopit, podle jakých zlomových ploch se zemětřesení uvolňují.

Zemětřesení na západě Čech

Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně oslabení zemské kůry, které se během geologického vývoje projevilo mimo jiné vznikem Chebské a Sokolovské pánve a sopečnou činností. Pozůstatkem sopečné činnosti jsou dnes četné prameny minerálních vod a výrony oxidu uhličitého tzv. mofety. Západočeská oblast je díky tomu známá nejen proslulými lázněmi, ale také neobvyklými přírodními úkazy jako např. přírodní rezervací Soos v Chebské pánvi s bahenními sopkami.

"Stanice, které plánujeme, navíc doplní stávající seismickou síť zejména v místech, kde je registrace pozemními stanicemi díky vysoké úrovni šumu znemožněna, například v Chebské pánvi," řekla seismoložka.

Plánovaná hloubka vrtů je 300 až 400 metrů a není podle ní nijak dramatická, neboť oblast je hustě protkaná vrty někdy i mnohem hlubšími. Pocházejí převážně z 60. až 80. let. Ty, které plánují vědci z Geofyzikálního ústavu, tedy oblast nijak nepoškodí.

"Samozřejmě jsme si vědomi toho, že se v oblasti nacházejí minerální prameny a v žádném případě nechceme zasáhnout do jejich režimu. Proto spolupracujeme s odborníky, kteří mají tuto oblast na starosti," uvedla Pavla Hrubcová. Vrty tak mohou být prospěšné i pro ně, neboť mohou přispět k pochopení strukturního vývoje Chebské pánve.

Okolí Nového Kostela si seismologové nevybrali náhodou, je to oblast, kde je zemětřesná činnost nejintenzivnější. Jedno z nejsilnějších zemětřesení za posledních třicet let přišlo předminulou sobotu a seismologové při něm naměřili magnitudo 4,6 podle Richterovy stupnice (více o tomto zemětřesení si přečtěte zde).

Zem se na západě chvěla už v 16. století

Zemětřesení se zde objevují dlouhodobě, první dochovaná zpráva o nich pochází již z 16. století. Přístrojová registrace začala v roce 1908, kdy byla ve sklepě chebského gymnázia zřízena první seismická stanice.

"Západní Čechy monitorujeme dlouhodobě a zemětřesení představují součást geodynamické činnosti této oblasti po desítky let," řekla seismoložka. Vědci sice nejsou schopni určit, kdy zemětřesení přijdou, ale díky dalšímu výzkumu by mohli lépe pochopit jejich vznik.