"Je to jedno z nejlepších mužstev v soutěži, moc se toho s nimi uhrát nedá. My jsme s nimi ale vždycky sehráli vyrovnaná utkání, naposledy jsme u nich vedli ještě pět minut před koncem," připomíná sokolovský trenér Jan Michna.
Baníku silnější soupeři podle něj vyhovují. "Chceme hrát hokej," vysvětluje. Jako v posledním kole doma s Milevskem, kdy musel Michna v sestavě postupně oželet jedenáct hráčů. "Hráli jsme se čtyřmi obránci a osmi útočníky," počítá.
První třetinu Baník ještě stíhal, ve druhé pak dokonce dohnal hrozivě narůstající náskok Milevska. "Už to vypadalo nadějně," zasní se Michna. Po druhé z přestávek se totiž Baník vrátil z kabiny totálně vyčerpaný. "Kdybychom měli navíc ještě jednoho obránce a útočníka, mohli jsme minimálně remizovat," mrzí teď Michnu při vzpomínce na křeč posledních minut.
V neděli ji už na ledě vidět nechce, na Řisuty shání posily, jak se dá. V Karlových Varech nebo v Mostě, se kterými Baník spolupracuje. "Shodou okolností jsme v tabulce všichni dole," usměje se hořce Michna. Kvůli střídavým startům hráčů z Mostu si už Baník přehodil sobotní zápasy na neděli. "Snad to pomůže a bude nás víc," doufá Michna.
S hráči v minulých týdnech znovu usilovně pracoval na taktice. Zlepšit se v obraně a nedostávat tolik gólů, zněl jednoznačný úkol. "Myslím, že se to docela povedlo, hodně jsme se zlepšili," pochvaluje si Michna.
Když tým plní úkoly a nepropadá tolik ve středním pásmu, může se ve druhé lize měřit s každým. "Letos jsme nestačili jen na Klášterec," připomíná Michna. Jen nedostávat góly z pěti samostatných nájezdů, jak se to mladé obraně Baníku letos několikrát podařilo. Vždyť hned čtyři obránci v dresu Baníku jsou dvacetiletí.
"Občas to je docela odvaha s tímhle hrát," usměje se Michna. Do příštích let se však mladíci stanou v Sokolově výhodou. Snad pak v Sokolově vyroste i střelec, jakým byl v minulosti třeba Polesný. "Vyloženého zakončovatele teď nemáme," potvrzuje Michna.
