"V současné době je stavba dokončena včetně technologie, začíná navážení základních surovin," uvedl Milan Štrudl, člen představenstva společnosti Golf Sokolov, která zajišťuje zemědělskou výrobu na pozemcích vlastněných Sokolovskou uhelnou.
"V první fázi jde o kejdu, která je nutná na začátek jednak jako nosič potřebných bakterií, jednak kvůli zajištění potřebné konzistence směsi. Poté bude většinu vstupu tvořit travní nebo kukuřičná senáž, částečně hovězí hnůj a pro ředění se bude používat zpětně z koncového skladu zpracovaný digestát. Ten už neprodukuje žádný plyn, ale zato obsahuje bakterie potřebné pro vyvíjení bioplynu," vysvětlil Milan Štrudl.
Naplno se bioplynová stanice rozjede v prvním čtvrtletí příštího roku.
Bioplynová stanice by měla ulevit zemědělcům při nepříznivém počasí a výkyvech v cenách zemědělských plodin pěstovaných na území Sokolovské uhelné.
"Typickým příkladem je letošní rok. V důsledku sucha jsme přišli o podstatnou část úrody," připomněl Milan Štrudl.
Například z původně osetých 68 hektarů ozimé pšenice se dalo sklidit jen 25 hektarů s výnosem ani ne tunu na hektar. Běžný průměr je přitom až pětkrát vyšší.
"Obdobná situace je letos také u ozimé řepky, kde se sice sklidilo 14 z původně osetých 18 hektarů plochy, ale s výnosem 0,65 tuny z hektaru oproti běžným 2,5 tunám," konstatoval Štrudl.
Na pozemcích těžařské společnosti chtějí zemědělci pěstovat vyšlechtěné odrůdy žita a také čirok. Tedy plodiny, které jsou vhodné pro výrobu bioplynu. A navíc nepřitahují černou zvěř, která pěstitelům působí nemalé problémy.
