Chebský Špalíček je prožraný červotočem a houbami, drží jen díky oceli

Dřevomorka a jiné dřevokazné houby, navíc ještě červotoč. Takové nadělení zjistili stavbaři při rekonstrukci dlouho neobývaných místností ve známém chebském Špalíčku, ikonickém souboru domů uprostřed náměstí Krále Jiřího.

Do prostor, kde dříve sídlila městská policie, plánovala radnice přemístit jeden ze svých odborů. Když však zedníci odstranili desky, které kryly zdivo, nestačili se divit.

Objevili původní dřevěné hrázdění. Jenže dřevo se na řadě míst bortí, jinde se rozpadá na prach. Kam nepronikla houba, tam úřaduje dřevokazný hmyz. Na zásadní rekonstrukci však město nemá peníze.

„Ukazuje se, že při asanaci historického jádra města v šedesátých letech minulého století se nepostupovalo příliš citlivě. Původní hrázděné zdivo bylo obloženo heraklitem, pronikala k němu vlhkost. Stav trámů, které jsme obnažili, je velmi špatný,“ popisuje skutečnost starosta Antonín Jalovec s tím, že naštěstí stav trámů nepředstavuje problém pro stabilitu historických domů.

„Tehdy před rekonstrukcí byl Špalíček na zboření. Aby se celý komplex stabilizoval, umístila se dovnitř domů železobetonová konstrukce, která jej drží pohromadě. Původní nosné zdi se tak staly nenosnými. Bez těch ocelových traverz, řekněme si to na rovinu, by Špalíček dávno spadl,“ dodal.

Problém se týká tří domů Špalíčku. Jaká je situace v ostatních částech komplexu, kde jsou kanceláře, restaurace a dokonce byty, se zatím neví. Fakt, že uvnitř domů jsou ještě původní zdi, překvapil i památkáře.

Pamětihodnost v centru

• Špalíček je komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století, patří k hlavním symbolům Chebu a jeho architektury.
• Leží v severní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Domy rozděluje úzká kramářská ulička, v níž je vzdálenost od jednoho domu k druhému místy jen 160 cm.
• Částečně hrázděné tří až čtyřpatrové domky začaly vznikat na místě kramářských bud a masných krámů už ve 13. století.
• Z původních tří bloků se zachovaly dva. Ten třetí, který stál na západ směrem k bývalé poště, byl zbourán nejspíš v 19. století. Poslední velká rekonstrukce Špalíčku se uskutečnila v roce 1965.

„V současné době zjišťujeme rozsah poškození historického zdiva,“ uvedla památkářka Slávka Snížková z oddělení územního plánování a památkové péče chebské radnice.

Obnažené historické zdi proto zkoumá restaurátor a statik, specialista na historické konstrukce. Plánují se i sondy, které by měly odhalit, zda podobný problém netrápí i další části komplexu.

„Byli bychom rádi, kdyby se podařilo něco z původní konstrukce zachovat pro budoucí generace. Máme v ruce mykologický posudek, který říká, že houba tu je, ale v současnosti není aktivní. Jenže se změní podmínky a bude to jinak,“ doplnila Snížková.

Představitelé radnice už vědí, že původních 2,5 milionu, se kterými počítá rozpočet na stěhování odboru, nebude na záchranné práce stačit. Do nákladnějších oprav se ale pouštět nechtějí.

„Pro kanceláře jsou ty prostory nevhodné. Příkré schody, stísněné prostory, malá okna. Uděláme proto jen nejnutnější asanační práce, aby se poškození dál nešířilo. Pak se uvidí, co bude dál,“ doplnil starosta Jalovec.