V otřesných podmínkách v doupatech a neuvěřitelném binci pod mostem, ve starých ruinách, v papundeklové chatce, ve stanech v lesíku. Tam všude spali zachumlaní do špinavých dek staří i mladí, muži i ženy.
V Sokolově jich v posledních letech velmi rychle přibývá. Strážníci vědí už asi o 44 lidech bez střechy nad hlavou, personál azylového domu mluví až o šedesáti.
Městská policie je chce mít pod kontrolou. Zvlášť před zimou, než jim jako každý rok postaví vytápěný vojenský stan u bývalého autobusového nádraží. Sleduje také jejich zdravotní stav, aby ve městě nešířili různé choroby.
Těch asi deset lidí, které ráno v pěti brlozích po celém Sokolově strážníci našli a nechali zběžně vyšetřit primářkou kožního oddělení sokolovské nemocnice Helenou Němcovou, bylo v pořádku.
„Mohli by mít svrab a hnisavé kožní infekce. Nic takového jsem ale neobjevila, i když někteří se nechtěli svléknout,“ řekla primářka. Pod mostem se probuzeným nocležníkům snažila vyhrnout svetry tak vehementně, až jednoho rozesmála. „Dobrou noc,“ popřál pak návštěvě a zachumlal se do špinavého hadru na matraci.
Bezdomovec už si vysloužil zákaz pobytu ve městě
V dalším bezdomovci pod mostem poznali přizvaní státní policisté muže, jemuž už úřady kvůli opakovanému opilství na veřejnosti udělily zákaz pobytu ve městě.
V úterý ráno proto skončil na služebně a čekají ho problémy. Dva ze šesti vyhoštěných už dříve poslal sokolovský soud za porušování protipijácké vyhlášky a maření úředního rozhodnutí dokonce na půl a na čtvrt roku do vězení.
„Po propuštění z vězení pochopili, že v Sokolově nemají co pohledávat, a už se sem nevrátili,“ zmínil zástupce velitele sokolovských strážníků Jiří Novák. Vadí mu, když bezdomovci tropí v centru výtržnosti, opíjejí se, polehávají v parcích, obtěžují kolemjdoucí, žebrají a dobývají se do bytových domů. Policisté všechny dobře znají.
V nedostavěném betonovém torzu poblíž Kauflandu spí tři nešťastníci. Nahoru do patra stoupají po úzkých schodech bez zábradlí, po obou stranách propast. „Nic nepotřebuju. Chodím na testy do káčka,“ mumlal napůl nesrozumitelně jeden z nich. „Chlapi, máte nějaký zdravotní problém? Svrab nebo filcky? Svěřte se doktorce,“ vyzýval Novák.
Nechci být doma s mámou, kde jsou drogy, vysvětloval mladík
V lesíku u koupaliště Michal přebývají dva mladíci ve stanech. Jejich plácek mezi stromy vypadá jako smetiště. Dokázali sem natahat ohromné množství odpadků a věcí - od kompotů přes talíř satelitu po kabely.
„Vypálit měď,“ odpověděl Antonín Vaněk na otázku, co má dnes v plánu. „Pak do káčka vykoupat se. Nějak přežít den. A vymyslet něco do budoucna, uvidíme, co nám spadne na hlavu,“ rozpovídal se na chvíli.
Přes zimu nechce v žádném případě zůstat venku. „Musím něco vymyslet. Na práci do Německa, nebo k tátovi,“ střelil od boku. „Proč jsem tady? Protože mě to baví. Víš jak - být doma s mámou, když jsou tam drogy? Nechci o tom mluvit,“ dodal.
„Já to mám horší, přišel jsem o všechno,“ svěřil se Vaňkův parťák. Slíbili, že binec do druhého dne uklidí. Už takhle na jiném místě v lese naplnili odpadky osm pytlů a nechali je pro strážníky k odvozu u cyklostezky.
Velitel městské policie Petr Kubis by se rád a pořádně zabýval bezdomovectvím příští rok. Problém podle něho souvisí s protialkoholní záchytkou, která slouží v kraji jediná - v Sokolově při záchranné zdravotnické službě.
„Policisté sem vozí opilce z celého regionu a oni tu pak zůstávají. Chtěli bychom, aby záchytka fungovala třeba pod psychiatrií v Ostrově,“ navrhuje Kubis.
