Někteří účastníci dějepisné soutěže přijeli v dobovém oblečení.

Někteří účastníci dějepisné soutěže přijeli v dobovém oblečení. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Třásly se nám ruce, komentovali finále soutěže její účastníci

  • 0
Už po dvaadvacáté přijeli do Chebu gymnazisté z celé republiky a ze Slovenska, aby poměřili své znalosti v dějepisné soutěži. Želízka v ohni mělo i chebské gymnázium.

Když vstupovala trojice zástupců chebského gymnázia spolu s dalšími pětasedmdesáti soutěžními družstvy do rozlehlé auly tamní vysoké školy, třásla se jim kolena. Přestože věděli, že se připravovali poctivě, drtila je tréma. Dokonce taková, že napoprvé popletli společné plácnutí dlaněmi, které je mělo vyhecovat k nejvyšším výkonům.

Pak ale usedli do lavic, vytáhli plyšové maskoty, vzali do ruky tužky a začali soutěžit. Nervozita byla pryč. „Nebyl na ni čas,“ smáli se společně poté, co absolvovali první, zahřívací kolo soutěže pro studenty gymnázií. V přestávce před další dávkou otázek ještě stihli se svou učitelkou Martinou Grillovou zhodnotit, nakolik byli úspěšní.

„Pro mě je největším oříškem zapamatovat si data,“ přiznává jediný zástupce silnějšího pohlaví Petr Kaprál na otázku, co bylo během příprav nejobtížnější. „S tím problém nemám. Já se nejvíc nadřela v oblasti kultury,“ pokyvuje hlavou Karolína Sochová, která jediná byla součástí loňského soutěžního týmu.

„Dějinám bych se chtěla věnovat i v budoucnu. Všechno začalo, když mi byly asi čtyři roky. Dostala jsem knížku o historii, ze které mi rodiče začali číst, protože sama jsem to ještě neuměla. Tahle knížka postupně nahradila pohádky,“ vzpomíná Karolína na to, kdy vznikla její vášeň pro dějiny. Oporou především v literárních otázkách pak byla týmu Alena Bezchlebová, kterou v tomto školním roce čeká maturita.

Vyzkoušejte své vědomosti z historie Československa

Mezi otázkami, na které odpovídali studenti gymnázií v dějepisné soutěži, bylo i následujících deset.

Otázky:

1. Kdo byl předsedou první úřednické vlády v ČSR?

2. Co také sestrojil Jaroslav Heyrovský?

3. Jak se jmenoval literát, který básní Osm dní reagoval na smrt T. G. Masaryka?

4. Kdo vytvořil rudo-zelenou koalici?

5. Na kolik žup se do roku 1928 členilo území Slovenska?

6. Kdo byl Karel Lamač?

7. Kdo byl 1. patriarchou nově vzniklé Církve československé?

8. Kdo byl ministrem zahraničí druhé republiky po 4.10.1938?

9. Jak se jmenoval první český zvukový film z roku 1930?

10. Jaká strana nebyla v období první republiky součástí vládních koalic?

Odpovědi:

1. Jan Černý, 2. Polarograf, 3. Jaroslav Seifert, 4. Agrárníci, českoslovenští sociální demokraté a národní socialisté, 5. Šest, 6. Filmový režisér, 7. Karel Farský, 8. František Chvalkovský, 9. Tonka Šibenice, 10. Republikánská maďarská zemědělská strana

„S přípravou na letošní soutěž jsme začali už v prosinci. Prakticky hned poté, co skončilo loňské kolo. Scházeli jsme se každý pátek, jsme takoví pátečníci,“ konstatuje učitelka chebského gymnázia Martina Grillová, která tým do soutěže připravila a v předsálí auly jim ze všech sil držela palce.

„Máme na co navazovat. V posledním ročníku jsme skončili šestnáctí,“ doplňuje. Letos to však tříčlenná družstva mají opět o něco složitější. Vzhledem k tomu, že se do soutěže nominovalo hned šestnáct týmů ze Slovenska, jsou některé otázky, které se týkají slovenských dějin, ve slovenštině.

„Navíc se soutěž týká období od 28. října 1918 do 15. března 1939. Lze tak očekávat otázky kolem vzniku Československa. Museli jsme podrobně probrat i slovenské dějiny,“ přibližuje Grillová.

Skupina studovala do hloubky nejen politiku, ale i sport, kulturu, literaturu nebo architekturu. A jak sami říkají, docela se u toho nasmáli. „Například když jsme řešili, jak si budeme pamatovat herečky, které jsou, až na výjimky, vesměs blondýnky. Nejvíc nás ale dostalo, jak část slovenské společnosti nazývala slovenské lidovce. Říkali jim pejorativně mičuráci podle jména jejich předsedy Martina Mičury,“ smějí se všichni tři.

Přestože se připravovali pravidelně každý pátek, soutěži obětovali i spoustu dalšího volného času. „V poslední době jsme se scházeli i ve středu. Ale třeba také 17. listopadu. Domluvili jsme se, koupila jsem pizzu, něco pro nás upekla, a celé gymnázium patřilo jen nám,“ dodává Martina Grillová. A pak už své svěřence opouští, aby mohli prodat to, co se naučili.

Chebští gymnazisté se nakonec ve tvrdé konkurenci umístili na devětadvacátém místě. Trofej nejcennější putuje do Brna. Druhé skončilo družstvo z Litoměřic a třetí post obsadili gymnazisté z Pardubic Dašické.