Martin Douša a Jan Peloušek v mobilním studiu Paměti národa v Karlových Varech.

Martin Douša a Jan Peloušek v mobilním studiu Paměti národa v Karlových Varech. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Sdružení hledá ve Varech lidi, kteří mohou osvěžit Paměť národa

  • 3
Na karlovarské pěší zóně u pošty vyrostlo studio Paměti národa. Pokračuje v něm soutěž Příběhy 20. století. Pracovníci studia si zájem Karlovaráků chválí. V Hradci Králové nebyli některými kolemjdoucími přijati právě nejlépe.

Martin Douša z Karlových Varů byl mezi prvními lidmi, kteří si se zájmem prohlíželi mobilní studio před karlovarskou hlavní poštou. Na anketní otázky pracovníka studia mimo jiné odpověděl, že mu vadí komunisté v parlamentu. "Přišel jsem, protože se zajímám o politiku a extremismus," řekl MF DNES.

O projektu Paměť národa dá Martin Douša doma vědět svému tatínkovi. Probere s ním i nějaké historky z války. Doufá, že tatínka do nahrávacího studia dostane. A tak je možné, že se sbírka rozroste.

"Tatínek například vyprávěl, jak jako malý kluk špicloval akce Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže). Škoda jen, že už nám nic neřekne otcův starší bratr, kterého komunisté zavřeli jako politického vězně do jáchymovských lágrů."

Putování mobilního studia po České republice začalo v rámci druhého ročníku celostátní soutěže Paměti národa 2. května a potrvá do 28. června. Tým studia má čerstvé zkušenosti ze zastávky v Hradci Králové.

Tým sklidil i pohrdání

"Byla jsem překvapená, jak je to město prokomunistické. Někteří lidé tam byli nepříjemní a pokřikovali na nás. Akce byla jinak dobrá, protože se lidé u studia zastavovali a o projekt se zajímali. Věděli o archivu, který je na webu pametnaroda.cz," uvedla členka putovního týmu Michaela Rýgrová.

Vedoucí týmu Jan Polouček si atmosféru ve Varech pochvaloval, protože lidé se zastavovali a přinášeli tipy na zajímavé pamětníky a jejich příběhy, které hledá občanské sdružení Post Bellum. 

Polouček vysvětlil, že sbírka příběhů obsahuje výpovědi účastníků odboje proti totalitnímu režimu, ale i těch, kteří s ním spolupracovali. Zajímavé je tak pro občanské sdružení svědectví bachařů nebo pohraničníků, kteří se samopaly hlídali železnou oponu.

Ruština je rodnou řečí Galiny Kononěnkové, která je kolegyní Michaely Rýgrové. Galina se tak mohla věnovat Rusům, kteří se o studio zajímali. A dozvěděla se od nich zajímavé věci.

"Jedna slečna si mně postěžovala, že všichni v České republice nadávají na Putina v souvislosti s událostmi na Ukrajině. V Rusku ale jeho popularita roste. Jinak ale byla ráda, že vyprávíme o moderní historii a přišla nás pozdravit," sdělila.

Některé nové příběhy pamětníků z Karlovarského kraje si pracovníci studia odvezou, jiné už sbírka obsahuje. Jde například o strhující vyprávění občana Karlových Varů Alexandra Gajdoše, který za 2. světové války bojoval proti nacistům. Ti mu navzdory tomu nejméně třikrát zachránili život.

"Přišel sympatickej sudeťáckej důstojník a řekl: ´My jsme se rozhodli, že vás pustíme. Ale musíte jít na Západ, nikoli směrem k frontě. Tam už neplatí žádný soud. Jak vás chytne nějaká jednotka, postřílí vás. Hoši, zlomte vaz!´," říká v nahrávce ze sbírky Paměť národa karlovarský pamětník Alexandr Gajdoš.