Zatím nejnovější studii jim vypracoval architekt Jiří Danda, který se podílel například na rozsáhlé obnově Národní kulturní památky hospitálu Kuks.
„Císařské lázně jsou jedním z nejimpozantnějších objektů, které tady máme. Jejich autoři Fellner a Helmer vytvořili řadu koncertních sálů, například Státní operu v Praze a další,“ poukázal člen spolku Koncertní sál pro Karlovy Vary Václav Kubík.
Zástupci spolku uvedli, že kromě symfonické hudby by taková úprava památky sloužila i řadě dalších aktivit. Jejich snahu o hledání důstojného sálu podpořilo v petici už 2 100 lidí, včetně známých osobností.
„Vedli jsme řadu jednání, ze kterých vyplynulo, že by byla vestavba koncertního sálu do Lázní I nejvhodnější variantou,“ zmínil Martin Ondráček, koncertní mistr Karlovarského symfonického orchestru (KSO).
Studie ale narazila u památkářů. Pódium koncipované pro orchestr a sbor by totiž zasahovalo do několika spodních koupelen Císařských lázní, což je pro ně nemyslitelné.
Umístění koupelen je unikátní
„Památková podstata objektu není v Zanderově sále, byť je hezký. Unikátnost spočívá v řešení lázeňského provozu,“ upozornil Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu v Lokti.
Císařské lázně byly podle něj vůbec první stavbou, která umožnila dostat vany s rašelinou nejen do přízemních prostor. Pokud by do tohoto cenného traktu kdokoli sáhl, národní kulturní památku by to podle Lubomíra Zemana nenávratně poškodilo.
Za vznik sálu pro symfoniky se během debaty přimlouvalo několik lidí. KSO totiž už řadu měsíců hledá nejen vyhovující sál, ale také zázemí. Nyní sídlí v Lázních III, jenomže v nich je málo místa. Podle produkční KSO Vlasty Vodičkové průměrná návštěvnost koncertů překonává 350 lidí.
„Na vybrané koncerty jich ale přijde i šest stovek,“ řekla.
Vedoucí krajského oddělení památkové péče Jaroslava Pokludová připomněla, že s koncertním sálem počítala už první varianta projektové dokumentace, jenomže pak se ukázalo, že kapacita byla nedostatečná.
Veřejnost se vyjádří v anketě
Architekt obnovy Císařských lázní Tomáš Dohnal nyní přišel také s další vlastní variantou vyhovujícího sálu. Nicméně přítomní památkáři se s konkrétními návrhy blíže seznámili až v krajské knihovně.
„Můj návrh respektuje národní kulturní památku více než ten konkurenční,“ uvedl Tomáš Dohnal.
Debata o využití Císařských lázní bude pokračovat prostřednictvím ankety v Krajských a Radničních listech. Lidé v ní mohou hlasovat mezi třemi variantami.
První je ta, aby se rekonstrukce uskutečnila dle stávajícího projektu a složil se ni kraj, město a ministerstvo financí.
Druhou možností je také oprava dle stávajícího projektu, ale s tím, že kraj využije dotaci zhruba 123 milionů korun. To však vylučuje pět let měnit využití budovy.
Poslední varianta počítá s tím, že se kraj pokusí získat 85procentní dotaci z evropských fondů a rovněž nebude možné využívat budovu ke komerčním záležitostem. To se týká například také pronájmu v době konání filmového festivalu.
