Větrná elektrárna v Jindřichovicích. Nasazování rotoru o průměru 82 metrů na 108 metru vysoký stožár.

Větrná elektrárna v Jindřichovicích. Nasazování rotoru o průměru 82 metrů na 108 metru vysoký stožár. | foto: Martin Stolař, MAFRA

U Jindřichovic na Sokolovsku vznikne park nejvyšších větrníků v Česku

  • 4
Dalších sedm obřích větrníků chce stavět německá společnost Windenergie na kopci u Jindřichovic na Sokolovsku. S celkovou výškou 186 metrů mají být ještě vyšší a výkonnější než první čtyři, které tu firma zprovoznila loni.

Obec Jindřichovice se stavbou dalších větrníků na nedalekém kopci souhlasí. Firma jí za to přisype do rozpočtu významnou sumu. Za první čtveřici vrtulí platí podle jejich výkonu Jindřichovicím asi 460 tisíc korun ročně.

Pokud plán vyjde, vznikne na místě do dvou let nejpočetnější větrný park v kraji. "Nové elektrárny budou nejvyšší v republice. Má to i své výhody. Velké výkonnější rotory na vysokých stožárech jsou pomalejší a tišší. Jestliže menší udělají osmnáct otáček za minutu, velké čtrnáct," uvádí prokurista Windenergie Rudolf Kreisinger.

Větrný park Jindřichovice

Současnost
Větrníky 4
výška stožáru 108 m
průměr rotoru 82 m
výkon 2,3 MW (každá elektrárna)
Roční výroba elektřiny odpovídá spotřebě 18 tisíc domácností

Budoucnost
Větrníky dalších 7
Výška stožáru 135 m
Průměr rotoru 101 m
výkon 3 MW (každá elektrárna)

Podle něj se jedná o území, které Karlovarský kraj pro stavbu elektráren schválil. Záměr ale odborníci podrobně posoudí z hlediska vlivu na životní prostředí a výsledek nebude znám dříve než v květnu příštího roku. Vyjádří se i úřady, okolní obce. Do 31. října mohou na krajský úřad posílat své připomínky také občané.

Úředníci ale nevidí žádosti o souhlas s větrníky příliš rádi. Řadu jich už zamítli. "Narušily by ráz krajiny," vysvětlila už dříve šéfka odboru životního prostředí na krajském úřadě Eliška Vršecká.

Jasně proti energii z větru se staví krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Bradáč (ČSSD). Podle jeho slov jde jen o kšeft. "Firmy se do tohoto podnikání pouštějí jen díky vysokým výkupním cenám elektřiny." Bradáč kritizuje i jejich příspěvky obcím. "V podstatě jde o legální druh korupce. Obec dá za peníze souhlas s něčím, co by za normálních okolností odmítla. Vadí mi to, je to velmi nešťastné," dodává.

Úvěr na vodovod splatí z peněz za větrníky

V Jindřichovicích by ale s takovým argumentem neuspěl. Obec léta neměla pořádnou kanalizaci a vodovod, trpěla v létě suchem. Teď staví poslední třetí etapu přivaděče z nedaleké Rotavy, potíže s nedostatkem vody už odpadnou. Celkové investiční náklady činí 31 milionů a z toho 30 procent musí obec zaplatit ze svého (60 stát, 10 kraj).

"Budeme si muset na vodovod vzít úvěr a splatíme ho penězi z větrných elektráren," nezastírá Anna Polívková, starostka Jindřichovic, o jak významnou pomoc jde. Když ke čtyřem elektrárnám přibudou ještě další, přehoupne se příspěvek od Windenergie přes milion korun ročně. "Také potřebujeme do budoucna opravovat naše cesty, jsou už v dezolátním stavu," ví Polívková, kam s penězi. Větrníky mohou takhle plnit obecní kasu 20 až 30 let.

Nejbližší chalupa stojí půl kilometru od stožárů. Lidé z Jindřichovic na elektrárny prakticky ani nevidí. Přesto se tu proti plánům Windenergie před šesti lety zvedla vlna odporu. V obci kolovala petice. V anketě se pak z 386 rozdaných lístků vrátilo 125.

Pro větrníky se vyslovilo 35 občanů, většina ale byla proti - 83. "Zohyzdíte krajinu. Na to se máme dívat celý život?" protestoval jeden z místních. Jasný výsledek však zastupitele nezviklal a dovolili si něco nevídaného. Rozhodli, že do územního plánu obce elektrárny zakreslí. Za čas pak protesty utichly a dnes elektrárny nikomu už výrazně nevadí.