Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Učitelé z Karlovarského kraje se obávají, že inkluze nebude snadná

  8:55aktualizováno  8:55
V rámci inkluze odejde z takzvaných speciálek v Karlovarském kraji do běžných škol devatenáct dětí. V celé republice to podle údajů ministerstva školství bude jen asi 205 dětí.

Veronika Beranová se synem Jakubem. Ten sice téměř nevidí a špatně chodí, ale podle zákona už by do speciální školy nastoupit neměl. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Ministerstvo upřesňuje, že žáci s postižením se v běžných školách vzdělávali i v minulých letech. Počty takových škol, které mají zkušenost se začleňováním hendikepovaných, totiž stále rostou.

„V roce 2011 jich bylo 31, o rok později už 37. A rok následující mělo tuto zkušenost už 45 škol v kraji,“ doplňuje údaje ministerstvo. Jenže speciální pedagogové a učitelé na takzvaných školách speciálních a praktických upozorňují, že nová úprava, jejíž stěžejní část o vzdělávání hendikepovaných dětí začne platit od září, s sebou nese řadu problémů, které v konečném důsledku vzdělávání spíš zkomplikují.

„Část školského zákona o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začne platit v září. Jenže první prováděcí vyhláška platí od února a poslední dvě, které jsou pro nás nesmírně důležité, dokonce až od června letošního roku. Navíc byl pro takzvané školy praktické, které učí děti s lehkým mentálním postižením, zrušen vzdělávací program a my musíme přes prázdniny vytvořit pro celý 1. stupeň zbrusu nový,“ uvádí ředitelka Základní školy v Chebu, Kostelní náměstí, Miloslava Hartmannová.

Ta upozorňuje na další problém. Děti se smyslovým a fyzickým postižením, které však budou mentálně v pořádku, už nebude moci od září ke vzdělávání přijímat. „Nová vyhláška totiž říká, že žák bez mentálního postižení se nevzdělává s žákem, který je mentálně postižený. Takové dítě bychom mohli vzdělávat jen v případě, že vytvoříme třídu, kde budou mít všechny děti stejný hendikep. Ale to nejsme schopni splnit, protože takových dětí není tolik, navíc je to nesmysl. Představte si, jak by asi fungovala třída, kdy by byly všechny děti ve třídě se zrakovým postižením, nebo pouze s poruchami chování či s vadou řeči,“ pokračuje ředitelka školy.

Špatně vidí i chodí, ale do „zvláštní“ už by nastoupit neměl

Poukazuje na příklad devítiletého Jakuba Berana, který se pere s těžkým smyslovým postižením, je téměř slepý, navíc trpí obrnou dolních končetin.

„To je přesně dítě, které už od září nebudeme smět přijmout. Ale on nás potřebuje. Naše tempo, náš přístup, malý počet dětí ve třídě. Vzhledem k tomu, že špatně vidí, je poněkud bojácnější a vyhovuje mu malý počet žáků ve třídě. Navíc se špatně orientuje, spoléhá hlavně na sluch, a také hůř chodí. I u nás musí mít asistentku, která ho všude doprovází a pomáhá mu. Druhou věcí je tempo vzdělávání, které jsme schopni tady nastavit. To by bylo v běžné škole problematické. Nakonec by dítě, které tempu nestačí, v běžné škole učil asistent. A to je přesně to, co nechceme. Asistent nemůže učit a vysvětlovat látku,“ říká ředitelka.

Proti způsobu, jakým stát nařizuje začleňování dětí s problémy do běžných školních tříd, vznikla před časem dokonce v kraji petice. Stojí za ní Asociace speciálních pedagogů Karlovarského kraje, kterou vede Ivana Tormová, zástupkyně ředitele Pedagogicko-psychologické poradny Karlovy Vary.

„Učitelé ani pedagogičtí pracovníci v poradenském systému pořádně neví, co mají dělat. Systém českého školství není na inkluzi připravený,“ myslí si Tormová. Podle jejího mínění je evidentní, že na inkluzi budou bity všechny děti ve třídě.

„Kvalita vzdělávání se podle mého zhorší. Ve speciálních školách jsou i děti, které mají takzvané zdravotní znevýhodnění, různé poruchy. Tyto děti by běžný kolektiv nezvládaly, zde se vzdělávají ve stejném rozsahu jako na běžné základní škole, ale v malém počtu žáků a se speciálním pedagogem. Právě těmto žákům nová vyhláška přechod ukládá. Samozřejmě se souhlasem rodičů,“ dodává.

Kozelná formulka: V zájmu dítěte

A to je další kámen úrazu. Pokud škola nebude smět dítě přijmout, ale rodiče budou na vzdělávání trvat, rozeslalo ministerstvo školám takzvané Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve spojitosti se vzděláváním. Píše se zde, že v takových případech vstoupí do hry sociálka, v krajním případě i soud.

„Ve všech vyhláškách se ohánějí zaklínadlem V zájmu dítěte. Nikdo ale nespecifikuje, co to je. Podle mého názoru je nejlepším zájmem dítěte i jeho rodičů, aby se mu ve škole líbilo, aby tam chodilo s radostí a vzdělávalo se v rámci svých možností co nejlépe. Běžné základní školy nejsou na žáky se speciálními potřebami připravené. Tamní učitelé se vzdělávali v úplně jiném duchu, byli připravováni na úplně jiné děti. A nikdo mě nepřesvědčí, že se to za dva roky, kdy skončí našemu typu školy období hájení, naučí,“ doplňuje Miloslava Hartmannová.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.