Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V dole Marie už se uhlí netěží, ale chrání karlovarské lázeňské prameny

  11:01aktualizováno  11:01
Necelé čtyři desítky lidí se starají o technický stav hlubinného dolu Marie Majerová u Královského Poříčí, který je jakýmsi krytem karlovarských lázeňských pramenů. Přitom před dvaceti lety tady pracovalo 560 lidí.

Vstup do štoly Bernard na dole Marie. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Všude kolem je uhlí, ale těžba se nevyplácela. Proto je důl zavřený. Rypadla v okolních povrchových dolech Jiří a Družba ho totiž dokázala získat ze země podstatně více.

Horník Rostislav Kindl vrací svítilnu do lampovny.
Václav Kurc zamyká vchod do štoly Bernard.
Štola Bernard na dole Marie.
Udržovací práce ve štole Bernard na dole Marie.

Většinu horníků tady nahradili zámečníci, elektrikáři, čerpaři a jejich šéfové. "Bez havířů by to ale nešlo ani dnes. Z šachet se třeba musí čerpat pravidelně voda," zdůrazňuje mistr Pavel Šeda.

Důl Marie Majerová

Na Marii se začalo připravovat hlubinné dolování uhlí v 80. letech 19. století, samotná těžba začala v roce 1890.

Ze 40 kilometrů původních štol už jich velkorypadla z přibližujících se dolů Jiří a Družba ukousala asi 25 kilometrů.

Na Marii se dříve těžilo až 600 tisíc tun uhlí za rok.
Sloj, což je ložisko nerostu, zde byla vysoká v průměru 30 metrů.

Dříve hlubinně těženou sloj na Marii, zvanou Antonín, zhruba 100 metrů pod povrchem, dnes těží právě rypadla na Jiřím a na Družbě.

Hluboko pod Antonínem, asi 65 metrů, je meziloží a kus pod ním je ještě druhá sloj, Josef. Odtud se nikdy uhlí nedobývalo. I kvůli ochraně léčebných pramenů.

Ročně se odtud vyčerpají miliony kubíků vody. "To aby například nehrozilo zatopení Marie. A ohrožené by bylo i zakládání Jiřího. Pod zem se musí navíc dostat i měřiči. Ti hlídají a pravidelně kontrolují lázeňské prameny," vysvětluje Šeda.

To, aby se nemohlo stát, že by se léčivá voda ztratila nebo že by - tak jako na začátku minulého století - výrazně klesl tlak.

I proto se v sousedních dolech Jiří a Družba netěží tam, kde by to mohlo prameny poškodit. Monitorovací zařízení pak informuje, jestli vytéká "obyčejná" voda a vše je tedy v pořádku, nebo zda se jedná o "minerálku" a je tedy potřeba zbystřit.

"I když uhlí stále na Marii je, těžit se už nebude. Existují takzvané ochranné pilíře a další jasná povolení říkají, kam až se i s ohledem na obytné domy třeba v Královském Poříčí může těžit," vysvětluje závodní dolu Marie Majerová Václav Kurc.

Země je tady provrtaná od Pískového vrchu až k Sokolovu. "Kdybychom došli až úplně dolů, bude nad námi sto metrů terénu. Nejhlubší místa dolu sahala až do 130 metrů." doplňuje Kurc. "Když teď projdeme úplně všechny štoly, tak se pár hodin projdeme."

Autor:




Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.