Očištěné pozůstatky legendární papírny v Doubravě nedaleko Aše. Památku museli...

Očištěné pozůstatky legendární papírny v Doubravě nedaleko Aše. Památku museli nadšenci doslova vykopat ze země. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Torzo kdysi slavné papírny u Aše připomíná starověké Pompeje

  • 2
Zbytky zdí, kádě na papírovinu, mlecí kameny. Tak vypadá dnes papírna v Doubravě u Aše na Chebsku. Stejně jako Pompeje ji lidé museli ze země vykopat.

Před několika lety neměli lidé z okolí ponětí o tom, jaké poklady se skrývají v údolí potoka Bílý Halštrov. Pod kořeny stromů, které tu po dlouhá desetiletí rostly, pod nánosy hlíny, kamení a písku objevili archeologové zbytky papírny, která v době své největší slávy šířila věhlas ašského papíru po celé Evropě.

„Ašskou papírnu jsme museli doslova vykopat ze země. Kořeny stromů, které ruiny papírny prorůstaly, se musely opatrně odstranit, aby zbývající zdivo ještě víc neporušily. Ale stálo to za to. Objevili jsme unikáty. Některé jsou staré téměř tři století,“ vysvětluje mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.

Snažení města i nadšenců z muzea slavilo úspěch. Papírna s původním náhonem, který je památkově chráněný, se stala jednou z několika ašských památek. Těch mají Ašští žalostně málo.

Po odchodu Němců se v Aši mohutně bouralo

Po odchodu německých obyvatel totiž velká část města zchátrala, a tak se v Aši bez ohledu na historickou hodnotu staveb mohutně bouralo. Podobný osud potkal i papírnu. Ta ještě v roce 1945 stála. O několik let později ji však strhli a o zbytek se postarala příroda. Zbytky papírny zakrylo neprostupné houští.

„Je to paradox, ale díky tomu se podařilo uchovat velkou část kamenných artefaktů. Vany, kádě, koryta a mlecí kameny. Lidé o nich prostě nevěděli, a tak zůstaly relativně neporušené a na místě. Ale je pravda, že některé kousky jsme museli shánět po okolních zahradách,“ směje se Vrbata.

Když návštěvník znovuobjevené ašské papírny prochází prázdnými portály dveří do místností, jejichž stěny naznačují už jen kamenné zídky, má poněkud zvláštní pocit. Jakoby nahlížel do soukromí lidí, kteří už dávno nežijí. Tady pod oknem mohl být stůl. A tady kamna. Fantazie pracuje na plné obrátky. To, co se podařilo zachránit ze staré továrny, funguje jako stroj času.

Přibližně pět stovek metrů dlouhý a stále funkční náhon, který napájí nedaleký potok Bílý Halštrov, dnes neslouží papírně, ale pro malou vodní elektrárnu. Tu zakryla netradiční vyhlídková věž, ze které se otevírá překrásný pohled do údolí.

V rámci projektu za 82 tisíc eur, na který město Aš čerpá dotaci ve výši 85 procent, vznikla také vycházková trasa s jedenácti informačními tabulemi, vedoucí až do německého Bad Elster, kde díky společnému projektu s městem Aš opravili historickou plovárnu.

„Symbolicky jsme přestřihli pásku a papírnu i se stezkou otevřeli veřejnosti. Práce tu ale nekončí. Chtěli bychom ji ještě trochu vyšperkovat. Například dozdít zídky kolem dveřních portálů,“ dodává Vrbata.

První papírna byla na Ašsku založena už v první polovině 17. století. Po několika letech dosáhlo tamní papírenství obrovského rozmachu. Na přelomu 17. a 18. století se papír vyrobený v Aši vyvážel do celé Evropy.

Zdejší papírny byly v Čechách jedny z prvních, které začaly při výrobě používat okopírovaný holandský vynález, takzvaný holandr, což je stroj na rozmělňování hadrů. Vzniklá kaše se přidávala do dřevěné drtě. V polovině 19. století však začal papírenský průmysl na Ašsku upadat a po druhé světové válce zanikl.