Koordinátor projektu na Sokolovsku Štefan Gabčo, který pracuje pro Člověka v tísni už osm let, se přes dva roky trápil tím, že klientů bylo moc a dobrovolníků málo.
Studenti sice měli zájem, ale ti, kterým ještě nebylo 18 let, potřebovali písemný souhlas rodičů. Když se dozvěděli, že jejich dítě bude docházet za žáky přímo do rodin, souhlas nepodepsali.
"Chápal jsem, že o ně měli strach, tak mě napadlo, že by mohli klidně vyučovat ve dvojicích na neutrální půdě," líčí koordinátor. Nápad mu vyšel.
Neutrální půdu nabízí ředitelé základních škol. Třeba na jednu z těch chodovských dochází pět dobrovolníků učících osm dětí. Podobně je tomu i v Oloví, kde kvůli velkému zájmu vyučují dobrovolnice čtyři. Znalosti pilují třinácti dětem.
A to v době, kdy jiné na školu úplně zapomínají.
"Když jsme přišli za paní ředitelkou, že budeme doučovat děti v pátek od dvou hodin odpoledne, řekla, že nám nechce brát iluze, ale že zřejmě nikdo nepřijde. Některé děti totiž v pátek do školy vůbec nechodily, protože si prodlužovaly víkend. Zájem byl ale veliký a je neuvěřitelné, jak se na doučování těší," usmívá se Štefan Gabčo.
Děti, které by mohli dobrovolníci doučovat, vždy vybírají lidé z Člověka v tísni společně s řediteli škol. Ne u všech se ale dostaví úspěch.
"Setkáváme se i s tím, že na doučování začnou chodit děti neromské. Když se rodiče dozví, že je učíme společně s romskými, už na doučování nepřijdou," mrzí Gabča s tím, že momentálně hledají dobrovolníky zejména pro doučování dětí z Karlových Varů.
