Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zbourat Vřídelní kolonádu? Brzy to bude nutné, tvrdí vedení Varů

  8:43aktualizováno  8:43
Zbourat Vřídelní kolonádu a postavit novou kvůli tomu, že ta původní architektonicky nezapadla do centra lázní, navrhuje karlovarská společnost Fellner a Helmer. Vedení města nepovažuje tuto myšlenku za tak scestný nápad, protože kolonáda stejně časem doslouží.

Svá nejlepší léta má karlovarská Vřídelní kolonáda podle vedení města i dalších lidí za sebou. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Prezident společnosti Fellner a Helmer Karlovy Vary Oto Němec donesl v uplynulých dnech na magistrát dokument. Navrhuje v něm doplnit program Regenerace městské památkové zóny pro období 2012 až 2024. Jeden z bodů se týká i Vřídelní kolonády.

„Řešením by bylo nahradit kolonádu stavbou, která je pro město bezpečnější a architektonicky vhodnější. Je také možné Vřídelní kolonádu nestavět znova a Vřídlo ponechat jako samostatný solitér,“ řekl Oto Němec.

Původní karlovarská Vřídelní kolonáda v období kolem roku 1900.

Původní karlovarská Vřídelní kolonáda v období kolem roku 1900.

Na námitky, že by stavba trvala dlouho, připomenul, že takzvaná litinová kolonáda z roku 1879 byla hotová za půl roku.

Snahy o zbourání Vřídelní kolonády už tu byly

Přání zbourat Vřídelní kolonádu není v Karlových Varech nic nového pod sluncem. Ještě začátkem devadesátých let chtěli stavbu z kubánského mramoru a železobetonu srovnat se zemí karlovarští zastupitelé.

Později, v roce 2008, přišel tehdejší náměstek primátora Tomáš Hybner s představou nové kolonády na místě té dnešní. Novostavba by demonstrovala věhlas Karlových Varů. Jenže všechno ztroskotalo na financích. Proč už v minulosti existovaly návrhy na zbourání kolonády?

„Ozývaly se hlasy, že jde o záležitost, která je z architektonického hlediska bezcenná,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu Jiří Klsák. Osobně nesdílí názor ředitele Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milana Trnky, že náhrada kolonády je záležitostí až další generace. Otázka, co dál s odsuzovanou, ale současně architektonicky zajímavou kolonádou totiž stále visí ve vzduchu.

Jak byste naložili s Vřídelní kolonádou?

celkem hlasů: 1322

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 9. října 2014. Anketa je uzavřena.

zbořili a nahradili architektonicky vhodnější stavbou 928
nechali stávající objekt 343
zbořili a vřídlo ponechali jako solitér 51

Jiří Klsák je přesvědčený, že k výměně kolonády s jistotou dojde. I kvůli statice, narušené při vývěru léčivých pramenů. Pouhé rekonstrukce totiž nejsou možné donekonečna. „Netajím se názorem, že by už Karlovy Vary vážně měly začít uvažovat o novostavbě a shánět na ni finance,“ sdělil Jiří Klsák.

O Vřídelní kolonádu, dostavěnou v roce 1975, se stará městská organizace Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Vede ji Milan Trnka.

„Kolonáda má předpokládanou životnost 80 let. Myslím, že by se tato doba mohla dodržet. Vypsání architektonické soutěže na objekt u Vřídla bych viděl jako úkol pro další generaci. My bychom měli s kolonádou, která jako každá budova u Vřídla enormně trpí, dožít,“ řekl Trnka. Dodal, že náhradu budou muset Karlovy jednou řešit. Nebude to ale v nejbližších letech.

Lázeňské město hasí na Vřídelní kolonádě nejrůznější havarijní stavy. Nová je například akumulační nádrž pod Vřídlem. Výměna čeká i druhou nádrž. Za rok oběma nádržemi proteče přes miliardu kubíků termální vody.

Karlovarský architekt Alexander Mikoláš považuje úvahy o bourání Vřídelní kolonády za slovo do pranice. „Nová kolonáda by stála dvě stě milionů korun i více. Má město takovou sumu? Vše je hlavně o penězích,“ uvedl architekt, který se léta zajímá o historii Vřídelní kolonády. Krotí představy, že by se železobetonová stavba zbourala, i když jsou s ní problémy také kvůli pohybujícímu se podloží.

Mikoláš upozornil, že náhrada Vřídelní kolonády z roku 1879 byla na pořadu dne již v roce 1939, kdy se konala soutěž říšských architektů na novostavbu. Profesor Mertens navrhl elegantní drobnou stavbu ve střídmém stylu. Jenže v září začala válka a s ní spojené stavební uzávěry. Litinová kolonáda byla kvůli havarijnímu stavu rozebraná a místo ní začalo sloužit provizorium.

Připomínka společnosti Fellner a Helmer k plánu regenerace městské památkové zóny není jediná. V koši rozhodně neskončí. „Všechny došlé připomínky budou vypořádány, to znamená buď budou shledány relevantními a zapracovány do dokumentace, nebo budou zamítnuty,“ uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál.

O finální podobě plánu by mělo rozhodnout zastupitelstvo města na svém nejbližším jednání, které se uskuteční již v úterý.

Plán je fascikl o 706 stránkách. Tabulková část obsahuje mimo jiné seznam nemovitých památek na území městské památkové zóny a seznam objektů již navržených na zápis do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z vlastních peněz dokončuje město opravu dlažby pěší zóny v Zeyerově ulici, v...
Oprava pěší zóny se Varům prodraží, vyjde na více než milion

Mimo reklamační řízení, tedy z vlastních peněz, dokončuje město opravu dlažby pěší zóny v obchodně-správním centru Karlových Varů. Po kompletní, ovšem záruční...  celý článek

Letní tábor Vladař na Žluticku.
Tábor dostane novou studnu i klubovnu. Wi-fi ne, narušila by tradici

Mnohamilionové investice plánuje vedení Karlových Varů do oblíbeného letního tábora Vladař na Žluticku. Mezi nejdůležitější úkoly patří oprava dvou budov,...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.