Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlídky našly v Krušných horách stopy vlků, kteří nejspíš vyvedou mladé

  17:36aktualizováno  17:36
Do Krušných hor vyrazily první vlčí hlídky. A měly úspěch. V lokalitě od Vejprt až do Abertam našly velké množství stop, zbytky kořisti i vlčí trus. Je zřejmé, že vlk už je tu doma.

Vlčí hlídky pátrají po stopách vlka. | foto: archiv vlčích hlídek

V Krušných horách trvale žije vlků hned několik. A daří se jim. To jsou závěry hned prvního výšlapu skupiny dobrovolníků, takzvané vlčí hlídky, kteří společně s profesionálním ochránci přírody pátrali před několika dny v Krušných horách po stopách velkých šelem.

Přírodovědci se dokonce domnívají, že vlčí rodina zde už loni vyvedla mladé a letos to možná zopakuje.

„Stopy ve sněhu, které jsme objevili, nebyly už úplně čerstvé. Byly staré tak týden. Ale přestože byly hodně spletité a bylo obtížné se v nich vyznat, prozradily nám, že se tady určitě nezdržoval jen jeden vlk. Tudy šla nejméně tři zvířata,“ tvrdí Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí Duha, a ukazuje ve sněhu řady stop, které vedou souběžně vedle sebe.

Kromě stop objevili členové vlčích hlídek i další nezvratné důkazy o pohybu vlků. Našli zbytky kořisti i vlčí trus.

Fotogalerie

„Vzhledem k údajům, které se nám podařilo shromáždit od loňska, to vypadá, že vlci v Krušných horách už žijí trvale. Dokonce bych si troufl říct, že minulý rok tady, v Krušných horách, vyvedli mladé. Podle mne, co se týče vlků, jsme v první fázi rekolonizace Krušných hor,“ odhaduje Kutal.

Zároveň připomíná, že vedle snímků z fotopastí u Abertam a řádění smečky na tamní soukromé farmě jsou k dispozici i pozorování vlka od Hory Svatého Šebestiána.

„Společně s dobrovolníky z vlčích hlídek a partnery ze státní ochrany přírody hledáme v širší oblasti Krušných hor důkazy o přítomnosti velkých šelem, zejména vlka obecného a rysa ostrovida. Hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, hledají stopy a svou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky,“ vysvětluje Kutal s tím, že pro monitoring v Krušných horách se podařilo získat už třicet nových dobrovolníků.

Ti v terénu od minulého týdne sbírají vzorky trusu a srsti pro potravní a DNA rozbory či vybírají vhodná místa pro umístění fotopastí.

„Získané údaje využívá státní ochrana přírody nebo vědci z Česka a Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy. Hnutí DUHA se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem u nás. Uvítáme a vyhodnotíme všechna hlášení o náhodných pozorováních a nálezech, která nám předají lesníci, myslivci nebo veřejnost,“ ujišťuje Kutal.

Rozsáhlé lesy Krušných hor, klidová území i dostatek potenciální kořisti, například přemnožení jeleni, představují pro vlky i rysy takřka ideální životní prostředí.

„Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy, a zvyšují tak kondici populace volně žijících daňků, muflonů i divokých prasat,“ vysvětluje Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les, proč je pro přírodu přítomnost velkých šelem důležitá.

Historicky první mapování šelem v Krušných horách by mělo přinést přesnější informace o tom, zda se se tu vlci vyskytují stabilně. Také umožní ověřit, odkud vlci do Čech přišli. Zda jsou příbuzní s populacemi v Německu nebo v Polsku.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.