Jak je vrba stará, to nikdo přesně neví. „Osobně si myslím, že zde rostla určitě už kolem roku 1898, když se budovaly železniční depo a trať,“ řekl obyvatel Tuhnic Jindřich Nový. Vrbu si v současné velikosti pamatuje už 70 let.
Vrba poblíž Tuhnické lávky na snímku z roku 1945.
Jindřich Nový se opírá o poměrně ostrý letecký snímek z roku 1936. Už tehdy měla vrba korunu, která mohla do tehdejší velikosti růst zhruba čtyřicet let.
Kus vrby je zachycený na jiné fotografii. Počátkem května 1945 ji pořídil český železničář, který v karlovarském depu působil do října 1938 jako strojvedoucí. „Na části větví je patrné poškození ohněm. Vrba zásah nedostala. Strom ale měl holé, jakoby ohořelé větvičky. Po bombardování zápalnými bombami hořely vedle vrby domy,“ uvedl Jindřich Nový.
Podle něj pro existenci vrby už kolem roku 1898 hovoří i další dokument. Je to kopie stavebního plánu depa. Výkres pochází z roku 1898, kdy se projektovala železniční trať do Potůčků. Měla vést kolem plynárny.
Poblíž současného meandru u řeky Ohře se počítalo s nádražím. V místě, kde roste vrba, je symbol, který se používal pro Boží Muka. Jindřich Nový předpokládá, že to v případě takzvané smuteční vrby, která často bývala u hřbitovů, může znamenat určitou symboliku.
Možná, že ona značka znamenala, že tam mohla stát kaplička a souviset třeba s posledním loučením se starousedlíky. Ti se pohřbívali za řekou v Rybářích.
Vrba za plotem bývalého drážního depa v Tuhnicích není památným stromem. „Nicméně ji odbor životního prostředí shledal velmi hodnotnou pro její stáří, kvalitu a vitalitu, a proto ji nepovolil odstranit. Naštěstí ani nepředstavuje problém pro sanace území bývalého depa, kterou zajišťuje Gamma Property,“ sdělil mluvčí magistrátu Jan Kopál.
Vrbu jako malé dítě před více než půl stoletím pamatuje obyvatelka Tuhnic Lída Čadová. „Tatínek vždy z vrby řezal proutky na pomlázku. O strom jsem měla při zahájení bourání depa velký strach. Na rozdíl od pokácených jehličnanů ale zůstala stát,“ uvedla pamětnice.
Spolu s dalšími tamními obyvateli považuje za škodu, že strom není také zahrnutý do seznamu památných stromů. Byl by tak lépe chráněn před různými zásahy.
