"Při stavbě Vřídelní kolonády nebyly zřejmě stoprocentně dodrženy všechny původní projekty a propočty. I to nám pomůžou sondy ověřit. Například podlaha, po které chodí lidé v hale Vřídla, měla být silnější, než ve skutečnosti je," uvedl ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů Milan Trnka.
Staticky nevyhovující podlaha podle něj nemusí na kolonádě zpočátku vadit, ale po 36 letech mohou podlahu poškodit agresivní páry i vřídelní voda. Vřídelní kolonádou proteče každou minutu 1 500 až 1 800 litrů minerální vody, která je 72 stupňů teplá.
Z hlavních jímacích vrtů jde voda do fontány, kde jsou zvláštní válcovitá zařízení se žárovkami. Jde o technologické zařízení přelivné vázy, v němž se oddělí od vody kysličník uhličitý. Teprve pak část vody plyne do akumulačních nádrží. Z nich do pitných stánků a balneoprovozů.
"Aby tento technologický uzel fungoval, tak se do něj musí investovat. A tento čas právě nastal," řekl Trnka.
Na odstranění téměř havarijního stavu počítá Správa přírodních léčivých zdrojů v roce následujícím po průzkumných pracích přibližně s částkou šest milionů korun. Přesné náklady vyplynou z výsledků sond a projekčních prací.
"Teoreticky je současná Vřídelní kolonáda z roku 1975 koncipována na osmdesát let. Podle mého by to mohla vydržet," dodal ředitel správy.
