Jiřina Siváková je sběratelkou tělem i duší. V Bečově nad Teplou loni otevřela...

Jiřina Siváková je sběratelkou tělem i duší. V Bečově nad Teplou loni otevřela muzeum žehlení, letos zřídila expozici dětských kasiček. Na jejím začátku byla náhoda a rozbité zelené prasátko, které slepila. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Medvídek, Chodosáčci i krysa v housce. V Bečově jsou k vidění kasičky

  • 0
Na začátku bylo rozbité zelené prasátko, na konci nová muzejní expozice. Po muzeu žehlení připravila bečovská sběratelka Jiřina Siváková expozici dětských kasiček a pokladniček.

„Začalo to vlastně náhodou. Byl tady jeden dodavatel, který měl zelené květované prasátko jako kasičku, ale chtěl ho vyhodit, protože bylo rozbité. Mně ho bylo líto, krásně se koukalo, tak jsem se ho pokusila dát dohromady a povedlo se,“ líčí Jiřina Siváková, jak přišla k prvnímu exponátu své nové výstavy.

To bylo před dvěma lety. Pak v průběhu jednoho dne objevila hned další dvě kasičky – žabičku s korunkou a fialovou chobotnici.

„A pak jsem na další cestě narazila zase na kasičku, jinde jsem našla další a teď už jich mám ve sbírce 435,“ usmívá se sběratelka. Většinu z kasiček objevila na různých burzách a sběratelských akcích. Jedna v podobě želvy pochází dokonce až z Kolumbie.

Největší část vystavených kasiček má podobu prasátek. „Je to taková symbolika. Prasátko bylo dříve symbolem plodnosti a blahobytu. Jinak první kasičky už existovaly v antických chrámech,“ zabrousí Jiřina Siváková do historie.

Fantazie současných tvůrců kasiček ale podle ní nezná mezí. „Třeba tady je taková hodně morbidní. Krysa jako náplň hamburgeru,“ ukazuje exponát. Další je vystavený na sousední poličce. V expozici ale nechybí ani jiná zvířata, jako jsou třeba sloni, medvídci, myši nebo krokodýl. Ten má na sobě dokonce i slušivou hřejivou šálu.

A protože jsou vystaveny dětské kasičky, je možno si řadu z nich i osahat. „Nemám ráda takové expozice, které jsou plné zákazů,“ vysvětluje sběratelka. Nejmenší návštěvníci si je tak mohou odnést do dětského koutku, kde si je sami nakreslí.

Většina vystavených kasiček je z pálené hlíny, porcelánu nebo kameniny. Nechybí ale ani výrobky z umělé hmoty. A právě mezi nimi hrají prim Chodosáčci. Jedná se o kasičku, která sloužila jedné z regionálních továren jako upomínkový předmět.

Muzeum žehlení

a expozice dětských kasiček

  • Otevřeno je denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Po předchozí dohodě Jiřina Siváková otevírá i v pondělí.
  • Muzeum sídlí na adrese náměstí 5. května 2, Bečov nad Teplou.

„Vznikla někdy na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tehdy ji musel mít každý. Je to postavička třiadvacet centimetrů vysoká, ruce má jako potrubí, nohy jako kanystry, tělo z barelu, límec z pneumatiky,“ popisuje legendární kasičku Jiřina Siváková. Ve sbírce má několik exemplářů v různých barvách.

Sadu kasiček získala výměnou od jiného sběratele. Do Chodosáčka se mohlo vejít i několik tisíc korun. Záleželo jen na velikosti mincí, které se do něj vkládaly.

Tahákem pro návštěvníky je také velká psí postavička, která nese na krku kasičku. „Někdo ho vyhodil, našli ho ale dobří lidé, kteří ho přivezli. V autě ho vezli připoutaného v bezpečnostních pásech, které sami nepoužili. Samozřejmě je přitom chytili policisté, ale dobře to skončilo,“ líčí cestu nepřehlédnutelného exponátu do muzea.

Děti si prohlédnou, čím se dřív platilo

V malém kufříku vystavuje Jiřina Siváková také mince, které sbírala už v minulosti. Nejedná se ale o žádné horentní sumy nebo numismatické unikáty.

„Nechybí tam staré papírové dvaceti nebo padesátikoruny, ale hlavně jsou tam haléřové mince. Děti si prostě mohou prohlédnout, čím jsme dříve platili,“ popisuje sběratelka obsah kufříku, kde jsou mince k vidění. Je tam i pár drobných feniků, kterými se platilo v sousedním Německu před nástupem eura. Ty našla v kasičce v podobě klauna.

Vedle stojící porcelánová krabička pak patří k největším exponátům muzea. „Tak do té se vešlo 70 tisíc korun v padesátikorunách. Vím to přesně, sama jsem je sbírala. Kasička byla tak těžká, že jsem ji ani neuzvedla,“ dodává se smíchem.

Nejstarší exponáty schraňuje Jiřina Siváková mimo dosah rukou malých i velkých návštěvníků. Hned ta první je unikátní svou konstrukcí. Má dva otvory. Jeden byl určený na mince, druhý pak na srolované bankovky. Kasička sloužila také jako reklamní předmět, tentokrát ale jedné z tehdejších záložen. Další historická kasička má zase podobu truhličky zamykané malým klíčkem.

Samostatnou kapitolou expozice jsou nejrůznější reklamní kasičky, ty jsou opatřeny logy různých bankovních domů a spořitelen.

Na jedné z polic také návštěvníci zahlédnou známou tvář. Václav Klaus si jako ministr financí vysloužil vlastní kasičku. „A peníze se mu strkaly do zadní části těla,“ usmívá se.

Expozice dětských kasiček si vysloužila i originální upomínkové předměty. „Máme vlastní pohlednice i turistické vizitky,“ dodává Jiřina Siváková. Právě nové vizitky zdobí kasičky v podobě prasátka a myšky z pálené hlíny. „O vizitky je mimořádný zájem mezi návštěvníky. Nezaberou moc místa, lepí se jen do deníku. Sama je sbírám také. Ráda navštěvuji památky. Vždycky se vyptávám na všechno, co je k vidění,“ usmívá se sběratelka.