Obří pohárek v rukou ředitele Městského muzea Mariánské Lázně Jaromíra Bartoše...

Obří pohárek v rukou ředitele Městského muzea Mariánské Lázně Jaromíra Bartoše připomíná VII. golfový turnaj lázeňského klubu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Muzeum zaplnily lázeňské pohárky, některé pamatují i začátky lázní

  • 0
Mariánskolázeňské muzeum se chlubí sbírkou pohárků a kameninových lahví. Sbírky jsou 3D paměť národa. Proto se sbírají například i PET lahve a další předměty, které dnes považujeme za samozřejmost.

Lázeňská sezona se už sice neukončuje, přesto každý rok na jaře začíná. Ta letošní sezona bude mít pořadové číslo 199 a začne v květnu.

Na letošní rok připravilo muzeum novou expozici. Pochlubí se v ní reprezentativní kolekcí kameninových lahví, ve kterých se dříve minerální prameny rozvážely do světa, a lázeňskými pohárky. Mnohé z nich mají zajímavé osudy a pamatují začátky lázní.

Navíc si mariánskolázeňské muzeum výstavou připomene 130 let své existence. Na jejím začátku bylo slovo, tedy několik slov, respektive článek, který před 130 lety vyšel v Marienbader Zeitung. Inicioval ho tehdejší radní Lerchl.

„Tehdy byla zveřejněna první výzva, aby mariánskolázeňští občané dávali věci spojené s historií města do nově založeného muzea. Už tehdy se ve výzvě psalo, že počátky Mariánských Lázní mizí v proměnách věků a věci spojené s jejich začátky se začínají ztrácet,“ vysvětluje ředitel muzea Jaromír Bartoš.

Psal se rok 1887, přitom město své jméno Mariánské Lázně získalo teprve v roce 1808, o deset let později se stalo lázeňským místem a v roce 1819 vstupovalo do své první lázeňské sezony. Na město pak byly Mariánské Lázně povýšeny 29. května 1865.

Zpočátku muzeum sídlilo v několika místnostech na radnici, po roce 1945 se sbírky stěhovaly do prostor dnešní knihovny. Do nejstaršího domu ve městě (1818) se pak muzeum přesunulo až v 50. letech minulého století. Goethův dům tehdy patřil Julii Hufnagel-Schildbachové, která tu měla velké mineralogické sbírky, herbáře i řadu památek na Johanna Wolfganga Goetha.

Část starých sbírek se dnes nachází i v Bad Homburgu, kam byli mariánskolázeňští Němci odsunuti. Je to třeba kronika, o které se ví, že byla původně v muzejní expozici.

Mariánskolázeňské muzeum se dnes soustřeďuje na předměty spojené s městem, lázeňstvím a balneologií. „Ve sbírkách dokumentujeme například také vývoj a stáčení minerálních vod. K tomu patří velká sbírka kameninových lahví, ve kterých se vody exportovaly do světa. V Karlovarském kraji se jimi žádné muzeum systematicky nezabývá. Dnes patří naše sbírka mezi nejreprezentativnější i v rámci republiky,“ zdůraznil Bartoš.

Ve sbírce už jsou zastoupené i PET lahve nebo nálepky, které používá místní stáčírna minerálních vod. „Každý ji zmačká a recykluje, může se stát, že za nějakou dobu už žádné nebudou. Myslíme na budoucnost. Jsme taková 3D paměť,“ vysvětlil s úsměvem Bartoš nejnovější přírůstky do muzejních sbírek.

Do nich patří i lázeňské pohárky, které využívali hosté při návštěvách města. Jejich podobu zná snad každý – porcelánová nádobka s hubičkou pro snadné pití. V expozici mariánskolázeňského muzea jsou ale k vidění pohárky jiného typu. Skleněné, doplněné brčkem ze stejného materiálu.

„Tak jako se liší karlovarské prameny od těch našich, liší se i pohárky. Karlovarské vody jsou teplé a porcelánové pohárky ho lépe udržují. Mariánskolázeňské prameny jsou chladné a to sklu nevadí,“ vysvětlil ředitel muzea. „Bylo to luxusní zboží z podkrušnohorských skláren. Navíc skleněné pohárky umožňovaly personifikaci. Dala se do nich vybrousit jména či datum pobytu. To porcelán neumožňoval,“ popsal Bartoš unikátnost Mariánských Lázní.

V nové expozici, kterou budou moci návštěvníci vidět hned při slavnostním zahájení letošní lázeňské sezony, je k vidění řada unikátů. Například pohárky, ze kterých pili při společném setkání 16. srpna 1904 rakousko-uherský císař František Josef I. a anglický král Edward VII.

Císařský pohárek je výrobkem karlovarské sklárny Moser, stejný je k vidění i v karlovarském muzeu, jen s jiným datem císařské návštěvy. Další nádobku na minerální vodu měl používat kníže Metternich. Přehlédnout se nedá ani obří lázeňský pohárek, který posloužil jako cena na golfovém turnaji.

Expozici pohárků pak doplňují dva zvláštní exponáty, kovové nádobky na dlouhých dřevěných tyčích. „Máme teorii, že sloužily k nabírání minerální vody z pramenů, když ještě nebyly přístupné. Pramenářky do nich daly pohárky, nabraly vodu a předaly ji lázeňským pacientům,“ vysvětlil Bartoš.