"Místo sankcí chceme stavebníky motivovat finančním příspěvkem. Je to investice do budoucnosti, protože ti lidé se tady usadí, budou platit daně, posílat děti do školy," vysvětlil místostarosta Kraslic Otakar Mika.
Ročně se ve městě zkolaudují tři nebo čtyři nové domy. To by kraslický rozpočet zatížilo sumou okolo 200 tisíc korun. Vedení radnice od změny pravidel očekává, že se pozemky budou prodávat lépe.
Sankce za zpoždění při stavbě zavedlo město (stejně jako mnohá další) před lety kvůli obavám, že se městské parcely stanou terčem spekulantů. Krize na realitním trhu však tyto "starosti" odbourala.
Koupit pozemek a vzápětí ho prodat dráž je v Kraslicích teď nemyslitelné. Nemovitosti nejdou na odbyt, jejich ceny kvůli tomu klesají a není výjimkou, že nový domek má na trhu nižší cenu, než za kolik byl postaven.
Město u hranic s Německem trpí vyšší nezaměstnaností (11,3 procenta). S tím souvisí i odliv obyvatel. V roce 1991 jich tu žilo 7 611, vloni už jen 7 077. "Kraslice zůstanou městem důchodců, pro mladé tu není práce," míní penzista Miloš Rovenský.
