Telefon, který nedávno zazvonil tři minuty před desátou hodinou večer, zvedla operátorka Zuzana Svitáková. Ze Sokolovska volala plačící maminka týdenních dvojčat.
„Takových telefonátů, v nichž lidé říkají, že jim dítě přestalo dýchat, máme spoustu. Atypické bylo, že jsem si nakonec nechala dát na ucho babičku dvojčátek a poděkovala jí. Zachránila si totiž vnoučka podle našich instrukcí sama,“ řekla Zuzana Svitáková z Karlových Varů, která je původním povoláním zdravotní sestra.
Právě babička vystřídala na žádost operátorky při oživování bezradnou maminku. Ta totiž nevěděla, jestli novorozenec dýchá, či ne.
„Při poslechu tohoto dvacetiminutového hovoru nezůstalo na záchrance jediné oko suché, protože celý příběh byl velmi emotivní. Každou matku i babičku to chytlo za srdce. Představili jsme si, že by se to mohlo stát i nám,“ uvedla mluvčí krajských záchranářů Petra Bakurová.
Vše nakonec dobře dopadlo, i když byla po chvíli na dně i statečná babička. V době, kdy byla sanita téměř u domu, totiž oživený chlapeček opět přestal dýchat. Celý hovor trval 20 minut. Posádka byla na místě za 11 minut od výzvy, za 9 minut od výjezdu.
Přijeďte, pes má zlomenou nohu, potřebuje k veterináři!
Emoce, ale zcela opačného rázu, podle zdravotníků vyvolávají případy, ke kterým by záchranářský tým jezdit vůbec nemusel. Jedná se například o malou ranku, kterou si udělal pacient sám na ruce. Anebo zcela smrtelně vážně si zavolal lékaře řidič, který přejel psa a zlomil mu nohu. Automobilista po záchranné službě požadoval, aby pejska naložila do sanitky a odvezla na veterinu.
Linku tísňového volání jednou vytočila maminka kvůli tomu, že její dítě odmítlo sníst předepsané léky. „Maminka říkala, že musíme rychle přijet. Operátorka mamince vysvětlila, že se musí obrátit na dětského lékaře, který léky předepsal,“ vzpomíná Petra Bakurová.
Operátorka Zuzana Svitáková má na tísňové lince dlouholetou praxi. Během ní na dálku za vydatné pomoci duchapřítomných tatínků odrodila při převozu do nemocnic několik dětí. Bohužel jsou i případy, které nedopadly dobře. Zejména, když se jedná o seniora nebo vážně nemocného pacienta.
„Člověk ale na to nemůže stále myslet, protože by se musel jinak zbláznit. Každému, kdo na linku 155 zavolá, bych poradila, ať zůstane klidný, pokud to jen trošku jde. Důležité je říci adresu a reagovat na naše otázky, abychom hovor zbytečně neprodlužovali. Když na mě někdo bude jen křičet dělej, dělej, tak nebudu vědět, kam mám záchranáře poslat. Stává se, že se ptám, kde jste? A odpověď zní, no přece tady, doma,“ vzpomínala Zuzana Svitáková.
Potřebuji jen poradit, volají někdy lidé na linku 155
Občas si pracovnice na dispečinku připadají jako v psychologické poradně. Tu a tam se někdo ozve, že nepotřebuje zdravotnickou pomoc, ale poradit v těžké životní situaci.
Pak jsou na telefonu všechny pracovnice jako teta Sally z redakce z někdejšího týdeníku Mladý svět. Radí totiž, jak si uzdravit nejen tělo, ale i bolavou duši. Do chvíle, než přijede záchranka, si tak povídají třeba se ženou, která sedí doma ve vaně a chce si podřezat žíly.
A jak operátorky po náročných telefonátech relaxují? Otevřou si okno, udělají několik dřepů anebo si zajezdí na rotopedu. Jednou z největších odměn ale pro Zuzanu Svitákovou bylo křičící dvojče. Kdo totiž křičí, ten dýchá a je v pořádku.
Jednou z odměn bývají i slova omluvy. Volající se kají, že byli na operátora oškliví. Mají radost ze záchrany života. Operátoři dostali i křičící dárek. Tatínek jim totiž přinesl ukázat dítě, odrozené nedaleko Nejdku po telefonu. Letos budou holčičce čtyři roky.
Drama na lince 155Přepis dramatického hovoru, který vedl k záchraně chlapce Operátorka: „Podívejte se, jestli má něco v pusince.“ Další minuty oživuje malého vnuka babička. Operátorka: „Nepropadejte panice, pokuste se uklidnit a snažte se tomu dítěti pomoct. Musíte mačkat, za chviličku je tam sanita, ale musíte mačkat a nepřestávat. Musíme mačkat, dítě musí dýchat. Jestli to přestane babička zvládat, musíte jí ihned vystřídat.“ Po chvíli se podaří děťátko zachránit a rozpláče se do plna. V tu dobu dorazí i záchranáři, kteří dítě přebírají do své péče. To zejména zásluhou babičky, která prováděla záchranu vnoučka 12 minut. |