„Nejsem člověk, který by měl z něčeho strach. Jinak bych tuto práci ani nemohla dělat,“ přesvědčivě říká záchranářka. „Ani na chvilku jsme nepomysleli, že bychom tam nejeli. Že bychom zásah přehráli na někoho jiného,“ popsala okamžiky bezprostředně po vyhlášení poplachu.
Jedinou starostí záchranářů podle ní v tu chvíli bylo, aby měli vše po ruce. „Něco bylo v sanitce, něco jsme vyfasovali ve skladu,“ pokračovala Eva Svitáková.
Právě ona byla první, kdo se s pacientkou dostal do styku. Tedy poté, co na sebe navlékla ochranný oblek. „Skafandr jsme při školení oblékali všichni. Nestopovala jsem to, ale myslím, že jeho oblečení může trvat dvě až tři minuty,“ uvedla Svitáková.
Pracovat ve žluté ochranné kombinéze ale není žádný med. Záchranáře ani lékaře sice nikterak neomezuje, ale má i své nevýhody. „Asi nejhorší byla žízeň. Na místě jsme byli šest hodin a po celou dobu jsme nesměli zvednout masku. A ke konci už nám bylo i docela horko,“ popsala pocity v uzavřené bublině ochranného obleku záchranářka.
Po šesti hodinách absolvovala dekontaminaci ve speciálním hasičském stanu. Hasiči jí pomohli ze žlutého overalu ale jenom proto, aby si během několika minut oblékla nový. V něm pak doprovázela pacientku až do pražské Nemocnice Na Bulovce.
„Byl to můj pacient, takže mě ani nenapadlo, že bych jej předala někomu z kolegů. A pak, kdyby se potvrdila nákaza ebolou, nechtěla jsem, aby byl v ohrožení ještě někdo jiný,“ vysvětlila důvod, proč z Karlových Varů vyrazila na cestu do Prahy.
Cestou z hlavního města zpět do Varů už nikoho skafandr neomezoval, svlékli ho po dekontaminaci v Praze. „Byl to můj nejsložitější a nejdelší výjezd,“ dodala Eva Svitáková, která pracuje jako záchranářka už čtyři roky.
Ostrý zásah přišel dřív než cvičení
S výkonem svých kolegů byl stoprocentně spokojený i ředitel záchranky Roman Sýkora. „Na podobné zásahy jsme proškolení. Jenom ten ostrý přišel dřív, než jsme si jej stačili vyzkoušet nanečisto,“ uvedl.
Cvičení zaměřené na zásah při podezření na nakažení vysoce nebezpečnou chorobou čeká podle náměstka hejtmana Miloslava Čermáka záchranáře Integrovaného záchranného systému v tomto měsíci. Šest hodin, které uplynuly mezi přijetím oznámení a transportem pacientky do specializovaného zařízení, považuje za běžný čas.
„Neříkám, že se to nedá zvládnout rychleji. V okamžiku, kdy jsme se dozvěděli, že pacientka není v bezprostředním ohrožení života, jsme si dávali velice dobrý pozor, aby vše bylo v naprostém pořádku. Dělali jsme si poznámky o tom, kde se dá ještě něco urychlit. Počítám, že napodruhé to zvládneme za čtyři a půl hodiny,“ vysvětlil Sýkora.
Smrtící nemoc se u ženy z Varů nepotrvrdila
Záchranáři zasahovali v hotelovém komplexu, jehož součástí je Carlsbad Clinic, v sobotu večer. Jeho zaměstnankyně, třiačtyřicetiletá žena, se před časem vrátila z Nigérie. Týden po návratu měla zdravotní problémy, které ovšem odezněly. V sobotu se ale vrátily a žena omdlela. Na Bulovku ji záchranáři vezli více méně z preventivních důvodů (více čtěte zde).
„Je totiž málo pravděpodobné, že by u pacientky vypukla nákaza ebolou,“ uvedla ještě v sobotu v noci Jitka Landová, ředitelka Krajské hygienické stanice (čtěte zde). Její závěry ostatně potvrdila i laboratorní vyšetření v pražské nemocnici.
