Stejně s ní opustili tento týden záchrannou stanici při rezervaci SOOS ještě tři poštolky a kavka. Ta si však po nezdařeném letu ještě chvíli ve voliéře pobude. V mokré trávě jí navlhlo peří. Musí nejprve uschnout.
Záchranná stanice pro živočichy při Přírodní rezervaci SOOS u Františkových Lázní patří do sítě záchranných stanic. Pracuje od roku 1989. Ročně tu přijmou až 150 zvířat.
„Prvořadým úkolem je zvířata ošetřit, a pokud to jde, co nejdříve jim vrátit svobodu,“ uvádí Jan Balga, který má ve stanici poraněná zvířata na starosti. A právě byl u toho, když tamní stanici opouštěly tři poštolky, káně lesní a mladá kavka.
„Ty poštolky jsou letošní mláďata, která vyletěla z hnízda. Lidé je našli na zemi, donesli nám je a my je tu dokrmili a připravili na start do života. Káně je po nárazu. Pták už je ale zdravý a je možné ho vypustit. Tahle mladá kavka se našla v nějakém příkopu, kde ležela ve vodě. Spolupracujeme s ornitologem, všichni ptáci tak mají ornitologické kroužky,“ ukazuje Jan Balga ptáky v přepravkách těsně předtím, než opět mohou roztáhnout křídla svobodně, pod širým nebem.
Desítka ptáků čeká na návrat do volné přírody
V současné době se lidé ze stanice starají o přibližně dvě desítky ptáků. Přibližně polovina z nich čeká, až bude připravena k vypuštění do volné přírody.
„Savce tu už nemáme žádné. Před nedávnem jsme se rozloučili se dvěma kunami a mladou liškou. Tu našli lidé omráčenou na silnici, ale rychle se vzpamatovala, takže už je pryč. Lidé sem nosí ale i mladé zajíce nebo srnky. A to je špatně,“ říká Balga.
„Ta mláďata by měla zůstat v přírodě. Matka si je v trávě najde a dokrmí je. To samé platí o pěvcích. Lidé se často snaží složitě zachránit drozda, kterého našli na zahradě na zemi, ale i tady platí, že matka se o něj postará nejlépe.“
Stanice by podle jeho slov měla nastoupit, až když hrozí, že zvířata bez lidské pomoci zahynou. Jako v případě vzácných mláďat čápů černých, která na SOOS přivezli lesní dělníci i s hnízdem.
„Mláďata odmítala týden přijímat potravu. I když jsme je nakrmili, všechno hned vyvrhla. Pomohli až v Zoologické zahradě v Chomutově, kde pro ně přichystali speciální stravu,“ vzpomíná správce přírodní rezervace SOOS Karel Brož a opět zdůrazňuje, že nejdůležitější je zvířata co nejdříve vrátit zpět do jejich přirozeného prostředí.
„Zejména u mladých ptáků, ale i šelem, dochází k tomu, že si na člověka zvyknou. To by se nemělo stát. Proto například máme ve voliérách otvory, kterými dravce krmíme tak, aby nedocházelo ke kontaktu s lidskou rukou,“ vysvětluje Balga a doplňuje, že právě nyní je k vypuštění ta nejvhodnější doba. Na posekaných polích a loukách najdou opeřenci dostatek potravy.
Podle odborníků je největším nepřítelem volně žijících zvířat silniční doprava. Pro ptáky pak v krajině představují další nebezpečí sloupy vysokého napětí. Ačkoliv s pomocí člověka mají zraněná zvířata vyšší šanci přežít, někdy se stává, že návrat do přírody už není možný.
Ve voliérách záchranné stanice jsou takto umístěni dravci, které jejich poranění odsoudilo k doživotnímu pobytu v kleci. Nejstarším obyvatelem stanice je výr velký, který je zde od roku 1997.
