Zákeřná rostlina okupuje celkem 63 kilometrů čtverečných plochy, zasahuje na více než 22 tisíc parcel patřících 4 800 různým majitelům. Teoreticky měli všichni krajskému úřadu dát souhlas ke vstupu na pozemek, aby kraj mohl čerpat už přiznanou evropskou dotaci ve výši 141 milionů korun.
Ale víc než 500 vlastníků parcel dosud na dopisy a výzvy nereagovalo. Patří jim přitom jedno procento z celkové plochy. Hrozbu, že kvůli liknavosti soukromníků ztroskotá projekt, který je v Evropě jedinečný, vyřešil kraj oklikou. Dává všem "nezvěstným" vědět prostřednictvím vyhlášky vyvěšené na úředních deskách, že na jejich neoplocené plochy dělníci s kosami vstoupí.
Bolševník velkolepý
Projekt na likvidaci
|
Podle informací MF DNES se našel jen jeden člověk, který předem jasně oznámil, že likvidátory na pozemek nepustí. Muž z Chebska odmítá souhlas dát a nechce změnit názor.
Krajský úřad se asi pokusí jeho parcelu o zanedbatelné rozloze z celého dotačního projektu vyjmout, aby mýcení plevele v celém regionu vůbec mohlo proběhnout.
"Na 99,5 procenta se během čtrnácti dní začne bolševník sekat. Začíná kvést a je nejvyšší čas. Peníze ani souhlas majitelů by už neměl být problémem," řekl v úterý krajský radní pro oblast životního prostředí Václav Jakubík.
Rozsáhlá akce má do roku 2015 nejdříve sekáním a pak i chemicky vyhubit 60 až 85 procent houževnatého plevele. Ten do Lázní Kynžvart v roce 1862 zavlekl jako okrasnou rostlinu kníže Metternich.
Ještě před pár dny a týdny to vypadalo všelijak. Nebylo navíc jasné, zda se neodvolá někdo z účastníků výběrového řízení na likvidační práce. Muselo by se potom čekat na vyřízení námitek. Sekání a chemické postřiky by v srpnu nemohly začít. Celý projekt by se už nedal stihnout a skončil by navždy v koši.
V úterý přišla dobrá zpráva - vypršela lhůta pro podání námitek a z neúspěšných podnikatelů se neozval nikdo. Vítězové dostanou co nejdříve výzvu k podpisu smluv, aby mohli začít pracovat.
Do boje s bolševníkem se zapojí i nezaměstnaní
Celý Karlovarský kraj (kromě Vojenského újezdu Hradiště) je rozdělen na 29 částí, které se soutěžily zvlášť. Cenu prací se díky výběrovému řízení podařilo snížit téměř na polovinu - 71 milionů korun. Největší díl zakázky bere firma Prostor z Prahy.
"Naše parta je připravena vyrazit na Karlovarsko. Bolševník je atypická rostlina, o níž se někdy říká, že je nezničitelná. Časem vyroste znovu. Když se likviduje podle pravidel, je větší šance na úspěch," řekla provozní ředitelka společnosti Prostor Kateřina Fáberová. Firma má likvidovat 9 z 29 úseků v kraji za 28,5 milionu korun.
Na sekání se budou podílet i zdejší nezaměstnaní. Kraj to prosadí do smluv s vítěznými firmami. Nemůže jim ale nadiktovat, kolik takových lidí musí přijmout. Objevili se takoví majitelé pozemků, kteří si chtějí bolševník sekat sami.
I to je možné, krajští úředníci s nimi uzavírají dohody. Soukromníci ale mohou počítat jen s odměnou, kterou vysoutěžily firmy. Ta se pohybuje kolem 50 haléřů za každý metr čtverečný porostu.
Chemikálie zlikvidují bolševník rychle
Více než 50 procent všech ploch ošetří firmy chemicky různými herbicidy. Ty nemohou použít jen blízko vodních nádrží a toků. "Přípravky mají dobrou účinnost. Do čtrnácti dnů bude jasné, jestli postřik zabral, nebo zda je nutné ho zopakovat," řekl Jan Šamánek ze Státní rostlinolékařské správy.
Tam, kde roste jen bolševník, použijí likvidátoři totální herbicid. Jinde jen selektivní, který vše ostatní - například trávy - nechá růst.
Monitoring vysekaných a postříkaných lokalit bude potom probíhat dalších deset let do roku 2025. Vlastníci parcel se zavazují, že o ně budou pečovat, udržovat je a bránit, aby se plevel znovu nerozšířil.
"Pokud se o pozemky nepostarají, bude muset kraj zjednat nápravu. Kdo se zachová nevhodně, bude vyzýván a hrozí mu sankce. Ale neumím si představit, že někdo další údržbu zanedbá, když na jeho ploše zbude jen 20 procent bolševníku," míní šéfka projektu Lenka Pocová z krajské Agentury projektového a dotačního managementu.
Bolševník je podle odborníků velmi nebezpečný tím, že do zdejší krajiny nepatří. Na rozdíl od severního Kavkazu, kde je doma, tu nemá konkurenci a vytlačuje ostatní druhy.
"Šíří se a není síla, která by ho omezovala. Na Kavkazu mu brání hmyzí predátoři nebo některé rostliny. Navíc působí fototoxicky. Při dotyku způsobuje na kůži vyrážku, která svědí a pálí," zmínil Jan Šamánek.
Bolševník v reportáži iDNES.cz:
