Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naděje pro zadlužené Prameny: stát nabízí miliony, možná pomůže i kraj

  9:53aktualizováno  16:18
Prameny na Chebsku mohou získat až 30 milionů korun ve formě bezúročné půjčky z fondů ministerstva financí. Nejzadluženější obec v republice dusí závazky v objemu více než 90 milionů korun. Od části dluhu chce nyní Pramenům ulevit i Karlovarský kraj.

Nejzadluženější obec v ČR Prameny musela v dražbě prodat i budovu obecního úřadu.. | foto: MF DNES

Stát nabízel pomoc už před několika lety, ale půjčka byla podmíněna fungující samosprávou v obci. Nové zastupitelstvo mají Prameny po tříletém bezvládí teprve od letošního května.

 "Už jsme s pomocí právničky krajského úřadu začali oslovovat naše věřitele a s některými jsme už jednali," říká Michala Málková, starostka Pramenů. První schůzky byly podle ní více než nadějné.

Zástupci obce se do konce roku chtějí sejít se všemi patnácti věřiteli. Možnost, že by využili nabízenou půjčku od ministerstva, teď zvažují.

Právě 30 milionů by mohlo stačit na pokrytí základních dluhů. Zbytek přibližně 90 milionového závazku tvoří úroky.

Historie obce

První lidé se tu usídlili na začátku 14. století, první písemná zmínka je z roku 1357.

V okolí obce se nejdříve těžilo stříbro a cín, bohaté vývěry minerálních vod začali lidé využívat okolo 16. století.

Až do druhé světové války byl tehdejší Bad Sangerberg prosperujícím lázeňským městem s téměř třemi tisíci obyvateli, školou, třemi hotely, dvaceti hostinci a bankou.

Po druhé světové válce bylo původní, převážně německé obyvatelstvo, vysídleno.

V letech 1949-1954 bylo území součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny s uranovými doly. Během té doby zde bylo zbořeno 256 domů, kostel československá armáda rozstřílela.

Z 274 domů v roce 1930 zůstalo do roku 1950 pouhých 27, mezi nimi i radnice. Dochovala se i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1883.

V obci není základní ani mateřská škola, obyvatelé dojíždějí za prací především do Mariánských Lázní.

Starostka Málková doufá, že věřitelé dají přednost tomu, že dostanou zpátky všechny půjčené peníze a úroků se vzdají.

Se zástupci ministerstva se kvůli možnému úvěru sejde druhý týden v září. Zatím není jasné, jak dlouho by musely Prameny půjčku splácet. "O tom budeme teprve jednat," konstatovala Málková.

"Za podmínky, že dojde k dohodě mezi obcí a věřiteli, je prostor pro poskytnutí návratné finanční výpomoci této obci. Konkrétní podmínky zatím nejsou stanoveny," říká mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Pomoc nyní nabízí i kraj

Smazat významnou část dluhu chce Pramenům pomoci i Karlovarský kraj. Jeho představitelé uvažují o odkoupení jistiny dluhu od jednoho z největších věřitelů obce, kterým je Pozemkový fond ČR.

"Výsledkem této iniciativy kraje by mohlo být snížení celkové dlužné částky o 17 milionů korun," informoval v úterý Petr Navrátil, náměstek hejtmana Karlovarského kraje.

Podle Navrátila by kraj mohl odkoupit jistinu 646 tisíc korun za 80 procent její hodnoty, tedy půl milionu korun. Pozemkový fond by následně mohl obci odpustit úroky z dluhu ve výši 17 milionů korun. Krajská rada hejtmana Josefa Novotného pověřila, aby s fondem a obcí o dosažení dohody jednal.

Ovšem podle vyjádření mluvčí pozemkového fondu Moniky Machtové to nebude tak jednoduché.

"Obec Prameny dluží na jistině 646 575 Kč a příslušenství v celkové výši zhruba 24 milionů korun. Usnesení vlády umožňuje pouze snížení úroku z prodlení, nikoliv jeho prominutí. Ani interní předpisy Pozemkového fondu ČR prominutí úroků neumožňují," řekla v úterý ČTK Machtová.

I v případě, že by Pozemkový fond ČR umožnil obci Prameny snížení úroku z prodlení, činil by dluh na těchto úrocích více než 8,5 milionu korun.

"Celková výše pohledávky na příslušenství by se snížila z 24 na zhruba 15,5 milionu korun," upřesnila Machtová. Pozemkový fond je podle ní povinen přistupovat k obci Prameny standardním způsobem jako k ostatním dlužníkům fondu. Proto bude dále pokračovat ve vymáhání pohledávky, dodala.

Obecní úřad je v domě starostky. Za korunu měsíčně

Prameny postupně přišly v dražbách o většinu pozemků a nemovitostí. Mezi jinými i o sídlo obecního úřadu. Michala Málková ale našla řešení. Úřad zřídila v domě, jehož je spoluvlastníkem.

"Obec za nájemné v nebytových prostorách platí korunu za měsíc. Další úhrady, za elektrickou energii, vodu či úklid, budou 990 korun měsíčně," upřesnila náklady na provoz radnice Málková.

Jedinými příjmy Pramenů jsou poplatky, které obyvatelé platí v hotovosti.

Obec investovala miliony korun do zkušebních vrtů v naději, že jí vydatné zdroje kvalitní minerálky přinesou prosperitu.

Podle dohody s původním investorem měly Prameny z každého litru minerální vody dostávat čtyři haléře, ročně tedy přes 19 milionů korun. Kvůli průtahům a odporu ochránců přírody nakonec investor ze záměru vycouval. Ani prodej obecního majetku už potom nedokázal dluhovou spirálu zabrzdit.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.