Když se řekne zámek Kynžvart, řada lidí si vybaví, že jeho posledními majiteli s „modrou“ krví byli členové knížecího rodu Metternichů. Nejznámějším členem rodu byl kancléř Klement Václav Lotar, o kterém se dodnes děti učí ve škole jako o představiteli takzvaného metternichovského absolutismu.
„Ale to, že jeho nejoblíbenějším místem, kde vždy trávil léto a nakonec i důchod, byl právě západočeský Kynžvart, se dozvídají návštěvníci často až u nás,“ vypráví kastelán kynžvartského zámku, devětatřicetiletý Ondřej Cink.
Všeobecně se ví, že kancléř Metternich byl velmi zajímavou osobností. Platí to i v souvislosti s Kynžvartem?
Byl to vzdělaný muž, úspěšný diplomat. V první polovině 19. století patřil mezi nejvýznamnější politiky Evropy. Byl to ale také milující otec rodiny a života, velký sběratel umění. Na svém zámku Kynžvart založil muzeum a jako jeden z prvních ve střední Evropě jej i otevřel veřejnosti. Byl známý i jako milovník kuriozit. Jeho kabinet zvláštností, které během svého života shromáždil, je dodnes jedním z lákadel zámeckých expozic.
Kynžvartský zámek byl veřejnosti zpřístupněn již krátce po válce, v 50. letech minulého století. Byl o něj zájem?
Záhy se stal nejnavštěvovanější památkou v tehdejším Západočeském kraji. Ročně si jeho interiéry prohlédlo dnes již stěží uvěřitelných 150 tisíc lidí. Jenže v roce 1976 byl zámek kvůli havarijnímu stavu uzavřen. Jeho brány se začaly postupně návštěvníkům otevírat až po téměř dvaceti letech. Celková obnova hlavní zámecké budovy byla dokončena na začátku milénia. Za obnovu dostal Národní památkový ústav od Evropské unie cenu Europa nostra, což je v památkové péči takový památkářský Oskar.
Čím je Kynžvart tak výjimečný?
Především tím, že jeho součástí je jeden z největších zámeckých areálů v republice. Rozkládá se na 275 hektarech, můžeme zde napočítat 11 rybníků. Vlastní zámek obklopuje velmi cenný romantický přírodně krajinářský park, ve kterém se nachází řada dalších památkově chráněných staveb. Unikátní je také rozsah a význam dochovaného souboru původního vybavení a zámeckých sbírek. Po válce došlo stejně jako jinde k nevratným ztrátám, zámku se v minulosti nevyhnuly ani krádeže. Přesto se většinu nejcennějších uměleckých děl podařilo zachovat. Část exponátů dnes zdobí veřejnosti přístupné prostory zámku. Ty nejvzácnější památky jsou však ukryty v bezpečných depozitářích a trezorech.
Která díla na Kynžvartu je možné označit přívlastkem nejcennější?
Za pozornost stojí například sbírka plastik z kararského mramoru od Antonia Canovy a dvě díla od Bertela Thorvaldsena. Rozsáhlé kolekce tvoří sbírka grafických listů nebo mincí. Součástí je i soubor antických zlatých ražeb. Ovšem na vrcholu je sbírka daguerrotypií v čele s vůbec první fotografií zhotovenou touto technikou. Ta je dnes prohlášena movitou národní kulturní památkou. Obtížně vyčíslitelná je také sbírka několika desítek pergamenových rukopisů, z nichž nejstarší pochází z 9. století. Tento pergamen obsahuje část Starého zákona a je jedním z nejstarších děl na území České republiky.
Jaká je současnost zámku?
Ve zpřístupněné části zámku vznikly z původně jediného okruhu dvě samostatné trasy. Tím se podařilo zahájit jejich postupný rozvoj. Expozice byly rozšířeny o dvě místnosti, obohatilo je více než šest stovek předmětů z depozitářů. Dalších téměř 130 památek prošlo restaurováním nebo odbornou konzervací. První návštěvnický okruh vede reprezentativními a společenskými salony, které jsou vybaveny převážně původním vybavením a doplněny uměleckými díly ze sbírek Metternichů. Druhý přibližuje podobu původního zámeckého muzea. Na této trase návštěvníci uvidí například sbírku zbraní, přírodnin, kabinet kuriozit či pravé egyptské sarkofágy. Trasa prochází i rozsáhlou kancléřovou knihovnou. Samostatným okruhem je prohlídka části zámeckého parku. Prostřednictvím průvodce se zde návštěvníci seznámí s historií parku, jeho koncepcí a nejcennějšími partiemi včetně arboristické sbírky dřevin. Roste tu například buk rohanný, buk červený, borovice vejmutovka a mnohé další.
Mění se i zázemí pro hosty?
Ani to nepřišlo zkrátka. Prostor pokladny byl nově vymalován, máme zde sice provizorní, ale plně funkční skříňky, kde si návštěvníci mohou uložit zavazadla, vytvořili jsme koutek pro malé děti. Zlepšil se také informační systém v exteriéru. V následujících letech budeme ve změnách pokračovat. Zahájili jsme systematické studium archivních pramenů, které nám umožní provést instalaci nové části trasy a vytvořit ložnici spolu s koupelnou v místech, kde kdysi byla.
Vedle běžných prohlídek se na zámku chystá i řada dalších výjimečných akcí. Můžete je přiblížit?
V sobotu 10. září se ve Velkém sále představí v rámci Dnů evropského dědictví pěvecký sbor Fontána. Koncert začíná v 17 hodin. Rád bych však upozornil i na následující ojedinělé akce. První připravujeme ve spolupráci s Náprstkovým muzeem v Praze. Jedna z egyptských mumií, která se na zámku dochovala, totiž byla v loňském roce součástí vědeckého výzkumu a podstoupila vyšetření CTE. A právě výsledky vědeckého zkoumání přijedou v sobotu 24. září na zámek veřejnosti představit dva vědečtí pracovníci, Pavel Onderka a Gabriela Jungová. Během své návštěvy zájemcům zprostředkují nové a velmi zajímavé informace o kynžvartské egyptologické sbírce.
Uvidí lidé přímo i mumii?
Ano, bude to výjimečná příležitost pohlédnout do tváře pravé egyptské mumii staré dva a půl tisíce let. Kněz Pentahutres je uložen ve dřevěné rakvi a ta se při běžných prohlídkách neotvírá. Druhou specialitou bude prohlídka jednoho z knižních pokladů zámku. Zcela výjimečně bude v sobotu 15. října veřejnosti zpřístupněna vzácná Magdeburská kronika. Tento unikátní bohatě iluminovaný rukopis na pergamenu pochází z roku 1525. Zdobeny nejsou jen iniciály, tedy první písmena textu, ale i stránky, které autor po okrajích zkrášlil rostlinnými, zvířecími a figurálními motivy. Půl tisíciletí stará památka je z důvodu ochrany a bezpečnosti běžně uchovávána v trezoru, při kontrolované teplotě, vlhkosti a kvůli riziku osvitu i ve tmě.
Dostane se na všechny?
V obou případech se jedná o exkluzivní akce, na které bude z důvodů ochrany a bezpečnosti vzácných artefaktů umožněn přístup jen limitovanému počtu osob. Doporučuji zájemcům rezervovat si místo na e-mailové adrese kynzvart@npu.cz nebo na čísle 354 691 269.
