Vymyslela příběh, který postavila na skutečných reáliích. Jeho prostřednictvím dětem přibližuje nejen život Metternichů, ale například i kynžvartský hrad či založení tamních lázní. A aby si děti uměly představit to, o čem jim povídá, vlastnoručně jim k tomu namalovala obrázkovou knížku.
Jak dlouho Státní zámek Kynžvart nabízí prohlídky speciálně přizpůsobené dětem?
Projekt začal už loni v listopadu, kdy se uskutečnilo takové testovací kolo. Chtěli jsme při prohlídkách využít pověsti, které se vztahují ke Kynžvartsku, proto děti vítám a provázím v kostýmu bílé paní. Ta se podle pověstí zjevovala na kynžvartském hradě.
Jak prohlídka začíná?
Všichni se navzájem představíme. Bílá paní každému podá ruku, představí se a každý z malých návštěvníků, který prozradí svoje jméno, dostane na hlavu malou korunku. Stává se tak princem nebo princeznou. Máme i velkou korunu. Tu může mít na hlavě třeba některá z maminek, která se tak změní na královnu. Pak děti zábavnou formou seznámím s návštěvním řádem a následně už je čeká třicetiminutová exkurze zámeckými interiéry.
Všimla jsem si, že v průběhu prohlídky nejen vyprávíte, ale také se hodně ptáte. Proč?
Pokládám motivační otázky. Cílem je, aby na podstatné věci děti přišly samy. Když třeba procházejí salonky, měly by přijít na to, že se jmenují podle toho, jaká barva zde převažuje. Nejprve se ale děti seznámí s nejvýznamnější osobností zámku, kancléřem Metternichem. Přesněji jeho portrétem. Řekneme si, že to je strýček bílé paní, velmi hodný člověk, který za svého života dostával od přátel spoustu dárků a my si je během pobytu na zámku můžeme prohlédnout.
Mluvíte i o kynžvartském hradu?
Ano, a aby si děti uvědomily, proč se odtud lidé stěhovali, k tomu používám kamenný sloup, který je velmi studený. Děti se ho smějí dotknout, a díky tomu pochopí, že i hrad, postavený z kamene, byl velmi studený. Všem, kteří zde bydleli, tu byla zima. Proto už na hradě nežije ani bílá paní. Přestěhovala se na zámek, který je na obrázku vymalován teplou žlutou barvou.
Co ještě děti během prohlídky uvidí?
Seznámí se také s kancléřovými manželkami a dětmi, projdou knihovnou a já jim vyprávím pohádku. Vše, co se v ní dozví, se opírá o skutečné události. Je to příběh o tom, že se na zámku narodí královský syn Richard. Přijdou mu přát sudičky Chytřenka a Veselka. Do vínku mu dávají chytrost, proto se rád učí cizí jazyky a má na zámku svoji velkou knihovnu. Veselka mu zas dává veselost a štěstí. Proto bude pomáhat chudým lidem. Tím se dostáváme k Lázním Kynžvart, kde první lázeňský dům vlastně založil kníže Richard. Je na něm dodnes umístěn erb Metternichů. Také v lázeňském parku vyvěrá pramen, který se po knížeti jmenuje Richardův. Děti se tak seznámí i s historií lázeňství ve městě a s tím, že právě Richardovi vděčí za to, že se zde některé z nich mohou léčit.
V pohádkách bojuje dobro se zlem. Je i v tomto příběhu?
Samozřejmě, během prohlídky jim připomínám pohádkovou postavu Zlobu. Ta Richardovi nepřeje nic dobrého, na zámek k malému princi ji totiž nepozvali. A tak mu přisoudí veliké neštěstí. Richardovi skutečně umírá jeho maminka, když mu bylo deset let. V pohádce se ale děti dozvídají, že se proměnila v labuť a odletěla na Labutí jezero poblíž zámku, aby malého prince chránila. Tím se dostáváme k erbu Metternichů, jehož součástí je i labuť. A přestože labutě na zimu odlétají, královna proměněná v labuť zde zůstala, aby mohla svého syna chránit. Proto když začalo padat listí, Richard labuť vždy vynášel do zahradního domku naproti zámku. Tam labuť přečkala zimu. I tady se dotýkáme skutečných událostí. Labutě, které tu dřív žily, zde opravdu přezimovaly a zaměstnanci zámku je do toho domku každý podzim nosili na zádech.
Povíte malým návštěvníkům o dalších příslušnících rodu?
Vyprávím jim, že malého Richarda vychovávala Leontýna, dcera kancléře z prvního manželství. Ta měla dceru Paulinu a do té se Richard zamiloval. Paulina pak přivezla z Vídně do Čech brusle. Pohádka končí, když se jim narodí dcera Sofie. Tím byla zrušena i zlá kletba a z labutě se opět stává královna.
Chystáte další verze dětských prohlídek?
Pohádky se osvědčily, proto připravuji další varianty. Labutí pohádkou děti provede bílá princezna, Prohlídka s bílou paní se bude vztahovat k místním pověstem, využijeme třeba tu O cínovém skřítkovi. A pro hradozámeckou noc chystáme příběh o čarodějnici Agátě, která ukradne spaní zámeckým dětem. Vše dobře dopadne, v knihovně děti najdou lexikon kouzel a za pomoci kouzel zakletou spánkovou vílu osvobodí.
