Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dluh vůči fotografům byl ostudný, říká autor Příznivého světla

  14:20aktualizováno  14:20
Unikátní publikaci, která se vůbec poprvé v ucelené formě věnuje fenoménu historické fotografie na Chebsku, vydává v těchto dnech Muzeum Cheb. O předválečné době, zvycích i lidech vyprávějí desítky dobových fotografií i příběhy jejich autorů.

Zbyněk Černý, autor knihy Příznivé světlo. Chebské fotografické ateliéry (1849 - 1945). | foto: Martin Stolař, MAFRA

Od vynálezu první fotografie se lidé snaží zachytit nezapomenutelné okamžiky či podobu svých blízkých a uchovat je pro budoucnost. Fotografie jako zhmotněné vzpomínky představovaly to, co jim bylo nejdražší.

O ucelený pohled na fenomén historické fotografie na Chebsku se snaží kniha, mapující fotografy, jejich dílo a ateliéry od roku 1849 až 1945. Autorem publikace nazvané Příznivé světlo, která na 176 stranách nabízí bezmála dvě stovky fotografií, je Zbyněk Černý.

Ten knihu ve valdštejnské obrazárně muzea pokřtil ve fotografickém duchu. Historické lahve, jejichž obsah křest završil, nesly označení vývojka a ustalovač.

Proč jste napsal knihu právě o fotografování?
Podnět k tomu dal Zbyněk Illek z Galerie G4. U příležitosti otevření Art Centra v historickém Špejcharu se rozhodl instalovat dlouhodobější výstavu věnovanou předválečným chebským fotografům. Oslovil mě, zda bych se toho neujal. Nadšeně jsem souhlasil, je to obrovské téma, kterému doposud byla věnována minimální pozornost. A to i přesto, že prakticky žádný text věnovaný Chebu 19. a 20. století se bez fotografií neobejde. Ten dluh byl zkrátka až ostudný.

V čem je kniha zajímavá? Co čtenáři přináší?
V tom, že znovuobjevuje desítky fotografů. Představte si, že pojednává o více jak padesáti fotografech. Doposud znala veřejnost maximálně tři z nich, ostatní zcela upadli v zapomnění, tedy až doposud. Přitom fotografové jako Johann Theodor Meier, Robert Spatzier, Friedrich Weigend, Paul Bauer či Emil Czech stojí objemem i charakterem svého díla na stejné úrovni jako proslulý chebský fotograf Josef Haberzettl. Každý z fotografů má navíc v knize svůj životopisný medailonek i s tím, jak do Chebu přišel a jak dlouho zde působil, doplněný o ukázky díla. Kdo má doma fotografie od těchto autorů, si tak může s pomocí knihy poměrně snadno své kousky datovat.

Byl Cheb v oblasti fotografování něčím výjimečný?
Určitě. Díky tomu, že byl významným dopravním uzlem, zkoušely zde své štěstí desítky fotografů. Zastavovali se tu na své cestě do okolních lázní, které byly v sezoně pro fotografy opravdovým rájem. I mnozí místní fotografové opouštěli v době lázeňské sezony své ateliéry a vraceli se do nich zpět až na podzim. Kromě toho přispěli někteří z nich i k technickému pokroku, jako např. Hugo Gabler von Adlersfeld svým patentem fotografických desek. Co se týče námětů, pak pro chebskou fotografii jsou typické zejména snímky z Valdštejnských slavnostní či fotografie s národopisnými motivy.

Jaké fotografie patřily v té době k nejčastěji pořizovaným?
Obecně to byly portréty jednotlivců a rodinné fotografie. Zajímavé bylo, že například proslulý Johann Theodor Meier nějaký čas nabízel portréty zemřelých. Bohužel, žádný z nich se nedochoval. Ačkoli se nám to zdá v dnešní době poněkud zvláštní, je třeba si uvědomit, že tehdy to byla pro pozůstalé skutečně poslední a někdy i jediná vzpomínka.

Jak takový dobový fotoateliér vypadal?
Různě. Cestující fotograf si zpravidla vystačil s plátěným stanem či hotelovým pokojem, kde si vybudoval improvizovaný fotoateliér. Řada místních fotografů pak provozovala jen dřevěnou boudu v zahradách hostinců či domů na periferii. Jen hrstka vyvolených měla dostatek kapitálu, aby si vybudovala „kamenný“ ateliér, jako například Johann Theodor Meier na dnešní pěší zóně. Stával v ulici Svobody, v domě číslo 27.

Jakou nejstarší chebskou fotografii se podařilo objevit?
Byť víme o tom, že se v Chebu již od roku 1849 objevovali cestující fotografové, první skutečně vročení fotografie pochází od Josefa Prökla z roku 1859. Je na ní zachycena gotická monstrance z kostela sv. Mikuláše.

S ohledem na poválečné události v Chebu bylo shánění dobových fotografických pokladů zřejmě menší detektivkou. Kde všude jste po nich pátral?
Většina fotografií pochází ze sbírky Muzea Cheb a z fondů chebského archivu. Celou řadu zajímavých snímků mi zapůjčili lidé, kteří se o mém plánu dozvěděli. Tímto jim všem také mnohokrát děkuji.





Hlavní zprávy

PRIMO CAR Cheb s.r.o. -  Piskáček
Automechanik/čka

PRIMO CAR Cheb s.r.o. - Piskáček
Karlovarský kraj
nabízený plat: 18 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.