Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemětřesení zažívá Chebsko po staletí, lidé už před ním i utíkali

  14:52aktualizováno  14:52
Slabé zemětřesení, které se v uplynulých dnech opakovalo na Chebsku, není pro místní lidi ničím novým. S neklidnou půdou pod nohama tu žijí generace od nepaměti. První dochované záznamy o zemětřesení pocházejí z poloviny 16. století.

Starosta obce Nový Kostel Ota Teuber ukazuje prasklinu, která se objevila na zdi zdejšího kostela při jednom ze silnějších zemětřesení. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

První silnější otřesy na Chebsku uvádějí historické prameny už v roce 1552. Výraznou seismickou aktivitu vědci zaznamenali i s méně dokonalými přístroji v letech 1897, 1903 a na přelomu let 1908 a 1909.

V roce 1908 vznikla ve sklepě bývalého gymnázia v Chebu první seismologická stanice. Její seismograf zaznamenal nejsilnější otřesy v letech 1914, 1929, 1936, 1962 a slabší v roce 1973.

Nejvíce v novodobé historii vyděsily lidi v celém regionu otřesy na přelomu let 1985 a 1986. Při největším záchvěvu 21. prosince, který dosáhl 4,8 stupně,   nevydržely chatrnější komíny, praskaly zdi domů a nejmenší škodou byly popadané omítky.

Otřesy byly tak nepříjemné, že v mrazivém dni nechaly dělnice v bývalé textilní továrně v Aši vše ležet a utekly z budovy. Ve spěchu musely opustit mateřskou školu děti i s učitelkou v Novém Kostele. A už se tam nikdy nevrátily.

Následky otřesů, jsou dodnes patrné na zdech fary i kostele. Vladimíru Zývalovi tehdy spadl komín rodinného domku a popraskalo zdivo.

V roce 2000 se země na Chebsku chvěla čtyři měsíce

Největší škody způsobilo zemětřesení v roce 1985 v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná. O síle tehdejších otřesů svědčí i skutečnost, že je pocítili lidé prakticky v celých Čechách.

Primát zatím nejdéle trvajícího zemětřesného roje drží otřesy z roku 2000, kdy se země citelně chvěla s malými přestávkami po dobu asi čtyř měsíců.

Desátého října v 10 hodin a deset minut v roce 2008 o sobě dalo nejsilnějším otřesem o síle 3,9 stupně vědět další zemětřesení.

"Na domě mého otce je čtyřmetrová puklina, na dílně postavené v roce 1996 jsou viditelné praskliny v rohu u oken. Na našem domě je popraskaná omítka zdola nahoru," popsal tehdy následky zemětřesného roje Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku. Podle něj byly následky zemětřesení podobné jako v roce 1985.

"Po desáté hodině jsme stáli venku, začal se ozývat hluk, jako když přijíždí vlak, pak přišel otřes a lidi vybíhali z domů. Už po půlnoci bylo vidět, jak se v okolních domech postupně rozsvěcují okna. Jen málokdo noční zemětřesení zaspal, skoro všichni jsme byli vzhůru," vylíčil Kovařík.

Autor:




Hlavní zprávy

Česká spořitelna, a.s.
Bankovní poradce/kyně - Aš

Česká spořitelna, a.s.
Karlovarský kraj
nabízený plat: 18 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.