Starosta obce Nový Kostel Ota Teuber ukazuje prasklinu, která se objevila na

Starosta obce Nový Kostel Ota Teuber ukazuje prasklinu, která se objevila na zdi zdejšího kostela při jednom ze silnějších zemětřesení. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Zemětřesení zažívá Chebsko po staletí, lidé už před ním i utíkali

  • 5
Slabé zemětřesení, které se v uplynulých dnech opakovalo na Chebsku, není pro místní lidi ničím novým. S neklidnou půdou pod nohama tu žijí generace od nepaměti. První dochované záznamy o zemětřesení pocházejí z poloviny 16. století.

První silnější otřesy na Chebsku uvádějí historické prameny už v roce 1552. Výraznou seismickou aktivitu vědci zaznamenali i s méně dokonalými přístroji v letech 1897, 1903 a na přelomu let 1908 a 1909.

V roce 1908 vznikla ve sklepě bývalého gymnázia v Chebu první seismologická stanice. Její seismograf zaznamenal nejsilnější otřesy v letech 1914, 1929, 1936, 1962 a slabší v roce 1973.

Nejvíce v novodobé historii vyděsily lidi v celém regionu otřesy na přelomu let 1985 a 1986. Při největším záchvěvu 21. prosince, který dosáhl 4,8 stupně,   nevydržely chatrnější komíny, praskaly zdi domů a nejmenší škodou byly popadané omítky.

Otřesy byly tak nepříjemné, že v mrazivém dni nechaly dělnice v bývalé textilní továrně v Aši vše ležet a utekly z budovy. Ve spěchu musely opustit mateřskou školu děti i s učitelkou v Novém Kostele. A už se tam nikdy nevrátily.

Následky otřesů, jsou dodnes patrné na zdech fary i kostele. Vladimíru Zývalovi tehdy spadl komín rodinného domku a popraskalo zdivo.

V roce 2000 se země na Chebsku chvěla čtyři měsíce

Největší škody způsobilo zemětřesení v roce 1985 v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná. O síle tehdejších otřesů svědčí i skutečnost, že je pocítili lidé prakticky v celých Čechách.

Primát zatím nejdéle trvajícího zemětřesného roje drží otřesy z roku 2000, kdy se země citelně chvěla s malými přestávkami po dobu asi čtyř měsíců.

Desátého října v 10 hodin a deset minut v roce 2008 o sobě dalo nejsilnějším otřesem o síle 3,9 stupně vědět další zemětřesení.

"Na domě mého otce je čtyřmetrová puklina, na dílně postavené v roce 1996 jsou viditelné praskliny v rohu u oken. Na našem domě je popraskaná omítka zdola nahoru," popsal tehdy následky zemětřesného roje Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku. Podle něj byly následky zemětřesení podobné jako v roce 1985.

"Po desáté hodině jsme stáli venku, začal se ozývat hluk, jako když přijíždí vlak, pak přišel otřes a lidi vybíhali z domů. Už po půlnoci bylo vidět, jak se v okolních domech postupně rozsvěcují okna. Jen málokdo noční zemětřesení zaspal, skoro všichni jsme byli vzhůru," vylíčil Kovařík.