„Orientační sněhové tyče primárně slouží pro orientaci osádek vozidel zimní údržby. Jejich řidiči musí z důvodu zachování dostatečně širokého průjezdního profilu často jezdit na centimetry přesně. Tyto tyče bohužel bývají častým terčem zlodějů dřeva, a proto jsme nuceni je osazovat i několikrát za zimní sezonu,“ uvedl Martin Leichter, předseda představenstva Údržby silnic Karlovarského kraje.
Jako příklad zmínil silnici I/25, a to od Abertamské křižovatky po Boží Dar. Před pár lety tam od listopadu do ledna zmizely tyče hned třikrát.
Dřevo nahrazuje plast, který zloděje nezajímá
Proto krajští silničáři začali instalovat speciální plastové směrové sloupky neboli patníky. Jejich středem prochází oranžová orientační sněhová tyč.
„Některé z nich jsou dokonce konstrukčně uzpůsobeny tak, že se na sezonu tyč do něj jen zasune. Protože je vše z plastu, zloději o ně zatím nejeví zájem,“ řekl Martin Leichter.
Silnice v zimě
|
Také šéf zimní údržby krajských silničářů Josef Bulka upozorňuje, že chybějící tyče jsou pro řidiče problémem. „Ve sněhu nevidíte krajnici a nevidíte různé překážky, třeba vystupující kořen. Může pak dojít k tomu, že auto někam spadne. Máme v Karlovarském kraji místa, kde na jaře tyče už vůbec nesbíráme, protože už je posbírali lidé za nás,“ popsal Bulka.
Systém plastových sněhových tyčí si pochvaluje starosta Abertam Zdeněk Lakatoš. Dřevěné sice lupiči nekradli, ovšem někteří se neubránili nutkání vytrhnout je. „Dělali to lidé posilnění alkoholem. Teď tu máme plastové, které jsou například z Abertam do Jáchymova. Myslím, že je to skvělý nápad,“ řekl.
Podle Martina Leichtera však někde sněhové tyče už nemusejí být ani vidět. Josef Bulka přitom zmínil, že se to stalo po třech letech, které připomínaly spíše parodii zimy.
„V současné době je výše sněhové pokrývky v nejvyšších polohách Krušných hor podél některých úseků silnic tak vysoká, že sněhové tyče již nemusí být vidět, i když jsou zde osazeny,“ pronesl Leichter.
Silničáři si s tím ale hlavy nelámou, protože už vytvořili sněhový mantinel. „Dál nás nepustí. Běžným řidičům to nevadí a naši už vědí, kde okraj je, protože jej dělali,“ zmínil Bulka.
Podle pozorovatele počasí Českého hydrometeorologického ústavu Rudolfa Kovaříka ze Šindelové leží v nejnižších polohách regionu zhruba 30 centimetrů sněhu.
Ve středních polohách je to kolem půl metru, od 800 metrů nad mořem pak až 90 centimetrů. Boží Dar, který je nejvýše položeným krušnohorským městem, halí od 115 do 120 centimetrů.
„Otevřená místa ovšem mohou být zavátá. Jde zejména o úvozy, do kterých jsou zaříznuté silnice. Bývá to hodně kolem Krajkové, na Toužimsku, v okolí Horní Blatné a Božího Daru,“ vyjmenoval Kovařík.
Zároveň podotkl, že je v regionu díky bohaté sněhové nadílce upravených tolik běžeckých tras, kolik jich nebylo za uplynulých pět zim.
