Wildstein je původní německý název Skalné na Chebsku.

Wildstein je původní německý název Skalné na Chebsku. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stopy po Němcích musely zmizet. A s nimi i jména měst a obcí

  • 61
Po druhé světové válce se celý karlovarský region proměnil. Dříve německý kraj se rychle počešťoval. Mizely názvy jako Rossbach a Gängerhof, přišla doba Hranic a Chodovů.

Z Karlovarského kraje mizely původní názvy obcí, starousedlíci přišli o občanství a okamžitě se z nich stali zrádci a kolaboranti. Na vlastní kůži poznali šikanu a teror, kterou uplatňovali vůči Čechům. A nezáleželo na tom, jak se chovali v období války.

„Němci museli nosit označení, bílou pásku s písmenem N, nesměli používat veřejnou ani jinou dopravu, jejich příděly potravin byly zkrácené, z Terezína, Nové Role a dalších koncentráků se staly lágry pro Němce,“ popsal poválečné změny historik Jan Nedvěd z karlovarského muzea.

Na podzim roku 1945 začala takzvaná vnitřní kolonizace sudetských území. Do míst, odkud už odešli, případně měli odejít sudetští Němci, se stěhovali lidé z vnitrozemí, případně krajané ze zahraničí. Ruku v ruce s tím šlo i přejmenovávání míst, kam se lidé stěhovali.

Nezůstal ani Falknov

Někdy naprosto zbytečně. Například samotný Sokolov, který se ještě za 1. republiky jmenoval Falknov nad Ohří (Falkenau), dostal jméno Sokolov.

A protože nový název byl hodně podobný jménu vesnice, u které poprvé bojoval 1. československý samostatný prapor v Sovětském svazu, v roce 1951 tady vládnoucí režim odhalil pomník věnovaný bojovníkům z této bitvy. Slavnostní akt navštívil také generál Svoboda, velitel československé jednotky ze slavné bitvy.

Svým názvem si ale nemohly být jisté ani malé vesnice. Někdy se německé názvy jen trpně překládaly, jindy noví osadníci projevili doslova velkou lidovou tvořivost. Příkladem může být vesnička Chodov u Bečova.

Jak se změnily názvy obcí

na Ašsku

Předválečnou historii regionu mapuje řada webových stránek jako například www.thonbrunn.cz. Ta také přibližuje původní názvy obcí na Ašsku.

„Vycházíme z toho, že je zavádějící uvádět, že například v Hranicích se před válkou nacházela ta a ta hospoda, škola, mlýn apod., když tehdy žádné Hranice neexistovaly, byl to prostě Rossbach,“ připomíná web s tím, že český ekvivalent mělo jen několik málo obcí jako například Horní - Dolní Reuth, což byly Horní - Dolní Paseky.

„Kdysi nesla německý název Gängerhof. Ten vznikl patrně v roce 1567 podle bečovského zámeckého správce Hanse Georga Gängera,“ popisuje osud názvu jedné vesnice regionální historik František Nykl.

Jenže po roce 1945 se už jméno nehodilo, a tak se místní národní výbor rozhodoval, jak vesnici přejmenovat.

„Protože jméno Gänger znamená česky chodec nebo tulák, bylo navrženo jméno Chodov (jako Chodec). Nejde tu o ves chodskou, jak se z názvu mylně zdá, ale obsahuje základní smysl původního názvu,“ vysvětlil Nykl.

Podobně o své jméno přišla vesnice Doglasgrün (Vřesová). Německý název vznikl zkomolením jména Dockelova (Doklova) rovina. Po válce musel být ale název změněn. Místní národní výbor navrhoval název Dohnalov, ten ale neprošel.

„Potom obec navrhovala názvy odvozené od části jména „grün“ (zelený), jako Louka, Louky s tím, že ves leží na svahu hor a jsou tam pastviny, vřesoviště a rybníky. Z toho pak vznikl název Vřesová, který vydržel dodnes,“ poznamenal Nykl.

Mnohem strastiplnější cestu k současnému názvu museli absolvovat ve Skalné na Chebsku. Ta původně nesla jméno místního románského hradu Wildstein. Jenže po roce 1945 se městečko muselo přejmenovat. Komise navrhovala různá jména: Vlčín, Jílovany, Jílsko, Jílový Týn, Kamenný Týn, Chebský Týn. Přijatý byl název Jílovany (kvůli těžbě jílů v okolí), jenže než si na něj lidé zvykli, přišel Vítězný únor a s ním i další změna.

Jeden z členů výběrové komise se pokusil opustit republiku, ale skončil nakonec ve vězení. A město nemohlo mít přece jméno, které navrhl reakcionář. A tak se znovu vybíralo. Tentokrát ze 33 jmen.

Nakonec městský národní výbor na svém plenárním zasedání 6. června 1950 rozhodl, že bývalé městečko Wildstein, později Jílovany, se budou jmenovat Skalná. Jen místnímu hradu zůstal vlastně jeho původní název Vildštejn.

Zajímavá je i historie názvu části pohraničí, známého jako Sudety. Název Sudéta použil už ve starověku Klaudius Ptolemaius pro název jednoho ze středoevropských horstev, možná, že dokonce pro Krušné hory. Nejčastěji se dnes tvrdí, že název je keltského původu a znamená Les kanců. Za první republiky byla oblast osídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem.