Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé v nouzi mohou skončit na ulici, příspěvek na nájem určují metry

  17:39aktualizováno  17:39
V Karlovarském kraji je třináct vyloučených lokalit, kde žijí sociálně slabí. Nájmy často platí jen díky příspěvkům od státu. Pravidla pro jejich rozdělování se však mění, a řada rodin tak může skončit na ulici.

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

V domech mají štěnice, plíseň a špínu. I o takové bydlení však mohou sociálně slabí a neplatiči přijít. Stát totiž začne mnohem přísněji sledovat, v jakých poměrech žijí lidé, kterým přispívá na bydlení. Někteří o dávky přijdou a nezbude jim na nájem.

Sociálně vyloučené lokality

v Karlovarském kraji

Chebsko
Aš, Cheb, Teplá

Sokolovsko
Kraslice, Rotava, Oloví, Chodov, Habartov, Sokolov, Horní Slavkov, Nová Ves

Karlovarsko
Toužim, Jáchymov

Zdroj: MPSV

„Nemyslím si, že je novela zákona dobrá, i když na soukromých ubytovnách vydělávali podvodníci. Někteří sociálně slabí lidé totiž měli strach, že jim sociálka odebere děti, takže šli bydlet kamkoliv i za nekřesťanské nájmy. Jenže počty obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách se nezmění. Lidé dostanou jen menší příspěvky na bydlení,“ předpokládá Emil Voráč, ředitel obecně prospěšné společnosti Khamoro v Chodově na Sokolovsku.

Právě Chodov je jednou ze třinácti sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v regionu. Jedné z částí města v ulici Obránců míru se neřekne jinak než Bronx.

„Předpokládám, že až začne platit novela, tak naši poradnu zaplaví vlna lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou,“ říká Voráč.

Dosud mohli lidé získat příspěvky na bydlení i na předražených a zchátralých ubytovnách. Vyplácely se na osobu. To teď skončilo, dávky se rozdělují podle velikosti pronajatého bytu či pokoje. Od května začnou úřady práce a stavební úřady kontrolovat, zda tyto ubytovny splňují „standardy kvality bydlení“.

To znamená, zda se vůbec v prostorech, kde stát dotuje bydlení, dá žít a pokoje mají plochu minimálně osm metrů čtverečních. A také zda stavba splňuje podmínky pro požární bezpečnost a ochranu zdraví, jestli má záchod a koupelnu, vytápění, větrání a regulaci vnitřní teploty.

Ale pokud se ubytovny či byty, včetně těch městských, do daných mantinelů nevejdou, lidé o tyto dávky přijdou. Otázkou je, jak zareagují majitelé ubytoven, z nichž někteří účtují předražené nájemné, které jim platí za nemajetné nájemníky stát. Některé ubytovny tak zřejmě zavřou.

„Ale ti lidé nebudou mít kam jít,“ obává se Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování.

O zavření své ubytovny pro sociálně slabé uvažuje Viktor Wotzy z Božičan na Karlovarsku. Problém ovšem podle něj není v kontrolách kvality, které už z karlovarského magistrátu začaly chodit.

„Každý člověk by ale měl v pokoji bydlet sám. Rozhodl o tom někdo od stolu, kdo vůbec nevěděl, o čem mluví,“ uvedl podnikatel. Nabízí devět pokojů, ve kterých dohromady nyní bydlí třináct lidí. Jak říká, pokud by v nich měl bydlet jen jeden člověk, tak je to prodělečné. A protože mu spousta nájemníků nezaplatila a utekla, tak raději ubytuje montéry. Podobně podle Viktora Wotzyho uvažují i další podnikatelé.

Starosta Jáchymova Bronislav Grulich je přesvědčený, že novela zákona o sociálních příspěvcích byla nutná. „Stát bohatě dotoval džob podnikatelům, kteří brali od lidí nehorázné peníze za ubytování v nelidských podmínkách.“

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.