Kampaň připomíná, že některé změny k lepšímu dnes řada lidí považuje za samozřejmost, ačkoli před třiceti nebylo možné například svobodně studovat či podnikat.
„To, že se životy lidí na Karlovarsku od pádu komunismu zlepšily, dokazují i statistické údaje,“ poukazují organizátoři. S odkazem na tato čísla je podle nich právě karlovarský region jedním z těch, na kterých se komunistická éra kvůli intenzivnímu průmyslu a zničenému ovzduší podepsala nejvýrazněji.
„I přes řadu problémů, které v kraji dodnes jsou, a jejich řešení bude obtížné i pro budoucí generace, je situace nesrovnatelně lepší než za minulého režimu,“ podotýkají.
Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je podle nich průměrná délka dožití obyvatel, který zaznamenal strmý růst především díky odlivu těžebního průmyslu a zlepšení životního prostředí v kraji. Za tři dekády se tak věk dožití zvedl o necelých 10 let. Ženy se dnes dožívají průměrně 79,9 let, muži 74,5 let.
Situace se pomalu zlepšuje i v oblasti vzdělávání. Před revolucí tvořilo obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním méně než 5 %, dnes je to již procent 12. Pozitivně hodnotí rostoucí počet středoškolsky vzdělaných obyvatel.
Přesto region v tomto ohledu ještě zcela jásat nemůže. Jak uvedli začátkem měsíce statistici, v úrovni vzdělání je na tom kraj celorepublikově nejhůře ze všech regionů. Základní nebo žádné vzdělání měl v roce 2018 dokončen nejvyšší podíl mužů starších 15 let, tedy 16,8 %, a druhý nejvyšší podíl žen, tedy 21,3 %, po Ústeckém kraji.
„Naopak vysokoškolského vzdělání dosáhlo pouze 11,5 % mužů a 13,3 % žen, což je druhý nejhorší výsledek v celé České republice. Z dostupných dat je zřejmá převaha žen ve vyšších stupních vzdělávacích zařízení nad muži, z toho lze usuzovat, že ženy mají větší zájem o prohlubování své kvalifikace. Ženy dlouhodobě preferují studium společenských věd, zatímco u mužů dominují zejména technické obory,“ upozornili statistici.
Filmový festival získal punc světovosti
Po otevření hranic ale mohl region plně rozvinout lázeňský potenciál díky Karlovým Varům i dalším lázeňským městům. Turismus znamenal možnost, jak přivézt do regionu peníze zahraničních návštěvníků. „Loni region navštívilo 1,12 milionu turistů, kteří zde v průměru strávili téměř 5 celých dní,“ podotkli organizátoři kampaně.
Připomněli přitom karlovarský mezinárodní festival, který každoročně navštíví přes 10 tisíc filmových fanoušků. Punc světovosti mu přinesla až porevoluční léta, respektive rok 1994, kdy se organizace ujal nový tým v čele s Jiřím Bartoškou a filmovou publicistkou Evou Zaoralovou.
„Filmový festival v Karlových Varech činí jedinečným jeho atmosféra. Skutečně mezinárodní a uvolněné prostředí se přitom akci vrátilo právě s otevřeností, kterou nám přinesla revoluce,“ uvedl v průzkumu výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.
Místo starých lomů koupaliště
Organizátoři kampaně také poukázali na to, že zdejší vysoká intenzita těžkého průmyslu a produkce uhelných elektráren s sebou nesly devastaci krajiny na dlouhá desetiletí. Hlavním problémem ale podle nich byla vysoká koncentrace škodlivin v ovzduší, která měla neblahý vliv na zdraví místních obyvatel.
„Ihned po revoluci stát přijal přísná ekologická nařízení a začal investovat do opatření vedoucí k razantnímu snížení emisí a zlepšení kvality vody v řekách. Po uzavření těžařských podniků, které drancovaly především krajinu na Sokolovsku a Chomutovsku, dochází k revitalizaci starých lomů a vzniku míst pro rekreaci pro rodiny s dětmi,“ přibližují.
Příkladem podle nich může být jezero Michal, které vzniklo jako první, takzvaný hydrický projekt rekultivace na Sokolovsku.
Statistiku ke třiceti letům od revoluce přinesly i České dráhy, podle jejichž zástupců nyní lidé cestují vlakem rychleji. „Kupříkladu cesta z Prahy do Hradce Králové je přibližně o 20 minut kratší a cesta po Podkrušnohorské magistrále z Ústí nad Labem do Chebu se zkrátila dokonce o hodinu,“ informovali.
