Na problémy se zakázkami upozorňuje čím dál více lidí. Po Transparency International, která před časem vyčíslila možný roční únik až na 35 miliard korun, začali stát kritizovat ve své závěrečné zprávě i členové NERV.
Poslanci sice schválili další novelu zákona o veřejných zakázkách, zadavatelé i firmy však mají stále dost možností, jak ho obejít. V Česku se přitom ročně rozdělí přes veřejné zakázky přes 400 miliard korun.
"Nejčastější je stále účelové rozdělování zakázek do více smluv, aby se obešla povinnost vyhlásit veřejnou soutěž," říká David Ondračka z Transparency International.
Zakázky malého rozsahu přitom tvoří až polovinu celého objemu, které firmám z veřejných peněz jdou.
Fint, jak obcházet zákon a přitom zjevně předraženou zakázku vydávat jako regulérně vysoutěženou, je čím dál více. "Hodně přibývá například řízení bez uveřejnění nebo se nastavují příliš přísná kritéria," vypočítává Ondračka. - více čtěte Rathův kraj hledá projektanty, podmínky splňuje jen pár obřích firem
Rozkouskuj a rozděl
Podobné zkušenosti hlásí i Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kam se nejčastěji obracejí neúspěšní soutěžící. Úřad pak rozhoduje, zda úředníci při zadávání pochybili, ale pokuty většinou bývají i u obřích tendrů spíše symbolické.
"Nejzávažnějším proviněním je uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem bez jakéhokoliv výběrového řízení," říká místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký.
Příklady zakázek bez tendrů
|
Kvůli veřejným zakázkám letos ÚOHS začal přes dvě stě správních řízení, jejich počty se dlouhodobě příliš nemění.
Stát přitom hodlá utrácet dál: včera schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury zajistí stavařům práci za téměř sto miliard korun. Přitom soutěže v dopravních stavbách budí největší podezření, především z kartelu stavbařů.
U zakázky za několik miliard se často sejdou jen dva zájemci. Nad vysokými cenami se však úředníci nepozastavují.
NERV označil veřejné soutěže za jeden z problémů, který má negativní vliv na českou ekonomiku. Jeho členové srovnali i poměr cen staveb bytů k dopravním stavbám v Evropě a zjistili, že v Česku jsou dopravní stavby v poměru k cenám bytů mnohem dražší než jinde.
Stát jako nejhorší investor
Například v Německu stojí stejná plocha dálnice či železnice méně než stejná plocha nového bytu. V Česku jsou naopak dopravní stavby o 62 procent dražší.
"Jednoznačně patříme v tomto pohledu mezi země rozvíjející se, nikoliv vyspělé," řekl člen NERV Jiří Rusnok.
Důvod? Zatímco byty si hlídají hlavně soukromí investoři, dopravní stavby státní úředníci, kteří nejsou nijak motivováni, aby šetřili. Už projektanti tak často vymýšlejí naprosto zbytečná a drahá řešení.
S tím však nesouhlasí ministr dopravy Gustáv Slamečka: "Pokud by ceny byly tak vysoké, dávno bychom tu měli firmy, které by mezeru zaplnily," uvedl ministr.
MF DNES však za poslední půl rok oslovila několik podnikatelů i úředníků, kteří mají zkušenosti s veřejnými zakázkami. Tvrdí, že objem peněz, který se platí zbytečně, narůstá i procentně. Odmítají však vystoupit veřejně.
"V posledních měsících byla velká snaha soutěžit co nejvíce zakázek před volbami, protože úplatky za vítězství se pak rozdělují hlavně vládnoucí straně," řekl jeden z úředníků.
Velké firmy mívají u soutěže většinou "čisté" ruce – peníze se rozdělují přes malé firmy, které pak provedou na zakázce fiktivní práce, za které hlavní dodavatel zaplatí.
Státních zakázek sice také začalo ubývat, ale podstatně méně než v soukromé sféře. O práci pro stát se tak dá čekat větší boj.
"U státní správy je pokles tak do čtvrtiny," tvrdí Karel Fiala ze společnosti AMA, která sleduje stavební zakázky. U soukromých staveb je pokles zakázek zhruba o polovinu.
