Archeologové objevili na kolínském obchvatu tisíce nálezů z doby kamenné

Snad všude, kam kopli, našli archeologové pozůstatky minulosti. Obchvat Kolína teď díky nálezům bude možná nejznámější silnicí ve Středočeském kraji, alespoň mezi odborníky. Tisíce nálezů z kolínského obchvatu jsou nyní v laboratořích. Největší zajímavosti lidé uvidí příští rok.

Zaměstnanec Archeologického ústavu v Praze ukazuje nálezy z vykopávek z Kolína. | foto: Nikola Hronková, MF DNES

Že pod hlínou "něco" bude, archeologové předpokládali, ale že toho bude na osmikilometrovém úseku tolik, to nečekali. Stavbu obchvatu zastavili před dvěma lety. Teď se nálezy zkoumají v laboratořích. Dělníci vykopané jámy nyní zasypou a položí na ně asfalt. Co archeologové našli, uvidí lidé příští rok na výstavě.

CO NAŠLI

- přes 30 pravěkých sídlišť, čtyři neolitické rondely, přes 10 pohřebišť, na 150 hrobů tisíce odpadních či zásobovacích jam, desítky pecí, ohnišť, 40 tisíc sáčků s nálezy – zlomky keramiky, skla, zvířecích kostí, kamenných nástrojů

Kolínské bádání mělo několik nej. Byl to největší záchranný výzkum Archeologického ústavu. Nalezly se čtyři neolitické rondely, které patří svým rozměrem k největším v Evropě. "Byl to mimořádný projekt svou bohatostí na nálezy. Důležité je, že se vše podařilo zmapovat," uvedla vedoucí výzkumu Radka Šumberová.

Sama se do kopání zapojila. "Na této práci mám nejraději, když se něco objeví, ale bohužel to bylo tak náročné, že jsem většinu času musela organizovat," vzpomínala.

Archeologové narazili na pravěké i středověké osídlení, na desítky hrobů a tisíce úlomků keramiky či skla. Největší skupinu nálezů tvoří zlomky keramických nádob. "To je vždy nejčastější objev. Evidujeme čtyřicet tisíc sáčků se střepy, zlomky kostí či kamenných nástrojů," poznamenala Šumberová.

Zvířecí kosti i kousky jantaru

Nyní je potřeba objevy očíslovat a nakreslit. Některé nádoby se už podařilo zrekonstruovat. Byly například v hrobech. Do nich dávali předkové mrtvým jídlo.

"Velkou skupinou byly i zvířecí kosti jako zbytky potravy," doplnila Šumberová. Nálezy z kovu, skla a jantaru jsou v restaurátorských laboratořích. Zkoumají se ale také vzorky hlíny a vše se digitalizuje. Dělají se fotoplány a 3D modely.

Vše, co leželo v zemi a dalo se vyzvednout, se zkoumá. Rondely nechali archeologové na místě. "Technicky by nebylo možné je vyzvednout. Část z nich jde mimo obchvat, zůstaly v poli. Víme, že jsou skryté pod povrchem a jak vypadají. Pokud se tady nebude stavět, tak se zkoumat už nebudou," dodala Šumberová.

Lidé uvidí hlavní výsledky výzkumu a nejzajímavější nálezy v roce 2011 na výstavě v muzeu v Kolíně. Otázkou zůstává, kde budou uloženy poté. Mohou skončit i v Národním muzeu v Praze.

Z JAKÉ DOBY NÁLEZY POCHÁZEJÍ?

Neolit
Objeveno sedm neolitických nalezišť. První areál se dvěma rondely je rozložen na okraji první labské terasy nad ústím Štítarského potoka do Labe.
Eneolit
Tato kultura je zastoupena výrazně. Evidováno sedm sídlišť a pět poloh s hroby. Na výšině nad Pekelským rybníkem byly zachyceny objekty bošácké skupiny s typickými keramickými tvary, které jsou tak prvními doklady této kultury ve středních Čechách a nejzápadněji položenou lokalitou vůbec. Zajímavostí je unikátní kostěný prsten na ruce pohřbeného muže.
Doba bronzová
Zkoumalo se pět lokalit se sídlišti a čtyři s hroby. Nalezeny sídlištní jámy a několik dětských koster.
Doba železná
Zkoumala se čtyři sídliště a jedno pohřebiště. Jeden z pěti bohatě vybavených hrobů obsahoval i železný meč s bronzovým ukončením pochvy. Nejvýraznějšími objekty byly zahloubené chaty typického obdélníkovitého půdorysu nebo kruhové zásobní jámy.
Doba římská
S jistotou lze vyznačit tři sídlištní polohy z doby římské, všechny v jižní části trasy obchvatu.
Raný středověk
Nalezla se dvě sídliště a dvě pohřebiště. Objevena slovanská osada, pozůstatky kamenných pecí. U některých hrobů byly dobře patrné obrysy rakví, výrazně se projevovaly u mužského hrobu vybaveného vědýrkem, nožem a sekerou. Na jižním okraji obchvatu bylo zkoumáno 12 hrobů.